7 C 81/2024-92 — Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou

Žalobce se domáhal po žalovaném svou žalobou, uplatněnou u soudu dne 29. 12. 2023, zaplacení žalované částky z titulu nesplacení úvěrů, které žalovanému poskytl, na základě Rámcové smlouvy č. 1440333 ze dne 14. 10. 2015 (viz čl. 9), na základě, které byl žalovanému aktivován běžný účet č., č. účtu, .Dne 13. 1. 2021 účastníci uzavřeli dodatek č. 10 k Rámcové smlouvě (viz čl. 12), jehož podpisem žalovaný požádal žalobce o úvěr ve výši 414 048 Kč, což bylo žalobcem schváleno a žalovanému byl poskytnut úvěr č. HU00929837 a požadovaná částka mu byla vyplacena 3. 2. 2021 na běžný účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 4 577 Kč sestávajících ze splátky jistiny a úroku ve výši 5,9 % ročně. Předpokládané datum splacení bylo stanovena na 14.3.2031. Splátky od 14. 3. 2021 do 24. 6. 2023 byly splaceny, ale na splátku dne 24. 7. 2023 žalovaný zaplatil pouze 903,74 Kč. Vzhledem k porušeních smluvních povinností ze strany žalovaného, přistoupil žalobce 25. 9. 2023 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 357 254,90 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 5 340,31 Kč. Po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný žalobci celkem 1 419 Kč a dlužná jistina žalovaného tak činila 355 835,90 Kč, nesplacený smluvní úrok z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 5 340,31 Kč za dobu od 24. 6. 2023 do 24. 9. 2023, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.Dne 23. 8. 2022 účastníci uzavřeli dodatek č. 22 k Rámcové smlouvě (viz čl. 16), jehož podpisem žalovaný požádal žalobce o úvěr ve výši 10 000 Kč, což bylo žalobcem schváleno a žalovanému byl poskytnut úvěr č. HU01236086 a požadovaná částka mu byla vyplacena 23. 8. 2022 na běžný účet. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 196 Kč sestávajících ze splátky jistiny a úroku ve výši 17,9 % ročně. Předpokládané datum splacení bylo stanovena na 14.3.2030. Splátky od 14. 9. 2022 do 14. 7. 2023 byly splaceny, ale počínaje splátkou ke dni 14.8.2023 nebyly splátky ze strany žalovaného uhrazeny. Vzhledem k porušeních smluvních povinností ze strany žalovaného, přistoupil žalobce 25. 9. 2023 k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 9 391 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 334,81 Kč. Dlužná jistina žalovaného tak činí 9 391 Kč, nesplacený smluvní úrok z úvěru (kapitalizovaný úrok) ve výši 334,81 Kč za dobu od 14. 7. 2023 do 24. 9. 2023, smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení.Dne 24. 6. 2021 účastníci uzavřeli dodatek č. 14 k Rámcové smlouvě (viz čl. 43), jehož podpisem žalovaný požádal žalobce o poskytnutí kontokorentu ve výši 20 000 Kč, což bylo žalovaným schváleno. Protože žalovaný při čerpání poskytnutého kontokorentu porušil své smluvní povinnosti, přistoupil žalobce 24. 9. 2023 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka nesplacenou jistinu kontokorentu ve výši 10 421,04 Kč, nesplacený smluvní úrok z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) ve výši 159,27 Kč za dobu od 1. 9. 2023 do 24. 9. 2023, smluvní úrok jdoucí od 25. 12. 2023 do zaplacení a dále zákonný úrok z prodlení.Žalobce před poskytnutím úvěrů posoudil úvěruschopnost žalovaného, když čerpal informace z interních a externích databází, bankovních a nebankovních registrů klientských informací a z některých společností patřících do skupiny PPF.V průběhu řízení, ale ještě před zahájením prvního jednání ve věci, vzal žalobce žalobu zpět co do částky 110 500 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný po podání žaloby tuto částku zaplatil a soud řízení dle § 96 odst. 2 o.s.ř. v rozsahu zpětvzetí návrhu zastavil (výrok I).Protože byl žalovaný k jednání řádně předvolán, ale nepožádal včas z důležitého důvodu o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru , Anonymizováno, úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. občanského zákoníku, které vyhovovaly i požadavkům občanského zákoníku o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem dle § 1810 a následujících a požadavkům zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.Věřitel z této smlouvy svým povinnostem dostál, když dle ujednání poskytl žalovanému možnost čerpat kontokorent a finanční prostředky. Naopak žalovaný své smluvní povinnosti z těchto závazků porušil, neboť řádně a včas poskytnutý finanční prostředky nesplácel. Proto soud vyhověl žalobě ve zbývající části, a i v části požadující po žalovaném úroky a zákonné úroky z prodlení, neboť ověřil, že na žádané úroky má žalobce právo vyplývající přímo ze smlouvy o úvěru a na úroky z prodlení pak vznikl žalobci nárok dle § 1970 občanského zákoníku. Soud přitom přezkoumal, že výše žádaných úroků z prodlení nepřekračuje výši stanovenou příslušnými právními předpisy, zejména nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které v § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.O vrácení soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích ve znění zákona č. 218/2011 Sb., podle kterého vrátí soud z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, snížený o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Je-li tedy soudní poplatek jako v daném případě vyšší než 1 000 Kč, vrátí soud navrhovateli částku přesahující 1 000 Kč, což v projednávané věci představuje 3 536 Kč, když soudní poplatek z návrhu na zahájení řízení činil 15 026 Kč dle pol. 2a Sazebníku zákona o soudních poplatcích č. 549/1991 Sb.Žalobce byl v tomto řízení plně úspěšný, proto mu soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal náklady řízení v částce 11 929,41 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku z návrhu na zahájení řízení v poměrné části ve výši 11 490 Kč, náhrady cestovného advokáta žalobce z , adresa, a zpět k jednání dne 30. 9. 2024 osobním automobilem zn. Porsche Panamera Turbo za 1 157,64 Kč a náhrady za ztrátu času na cestě za 6 půlhodin po 100 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. Cestovné a náhradu za ztrátu času na cestě bylo třeba vydělit čtyřmi, tedy v této věci je přiznat částkou ve výši 439,41 Kč (1 757,64 Kč : 4), když advokát žalobce byl ve stejný den přítomný u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ještě ve věcech vedených pod sp. zn. 7 C 58/2024, 7 C 142/2024 a 7 C 57/2024.