10 C 88/2021-44 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 9 212 Kč spolu s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru. Tvrdila, že uzavřela dne 1. 6. 2020 s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] v níž byla ujednána povinnost žalobkyně na žádost žalovaného poskytnout žalovanému peněžní prostředky do stanovené výše. Na žádost žalovaného byly peněžní prostředky ze strany žalobkyně poskytnuty v celkové výši 5 000 Kč, a to bankovním převodem na č. účtu [bankovní účet], uvedeným žalovaným ve smlouvě. Žalovaný se zavázal uhradit každý měsíc minimální splátku, avšak neučinil tak žádnou měrou. Dluží tak žalobkyni 9 212 Kč ve skladbě 5 000 Kč na jistině, 1 000 Kč na poplatku za čerpání úvěru, 2 849 Kč na smluvním úroku z úvěru (20% měsíčně po dobu trvání úvěrového vztahu před případnou splatností vyvolanou neplněním splátek) a 363 Kč na smluvní pokutě za prodlení se splácením dluhu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Podle § 115a o. s. ř. soud rozhodl ve věci bez jednání, na základě listinných důkazů. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání souhlasila již v žalobě, toto stanovisko potvrdila v podání ze dne 18. 8. 2021, u žalovaného byl souhlas dovozen postupem dle § 101 odst. 4 o. s. ř. 4. Smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] uzavřenou mezi účastníky dne 1. 6. 2020 bylo prokázáno uzavření smlouvy, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr v limitu 50 000 Kč, přičemž první čerpání bylo omezeno do výše 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem uvedeným v článku 4 Smlouvy – tj. vždy do konce kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, bezhotovostní úhradou minimální splátky úvěru ve výši ¼ dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího měsíce, nejméně však částkou 300 Kč; dlužná částka k poslednímu dni předcházejícího měsíce přitom byla tvořena součtem jistiny čerpaného úvěru, poplatkem za čerpání, úrokem a s případnými úroky z prodlení a smluvní pokutou. Žalobkyně se mj. zavázala každý kalendářní měsíc elektronicky zasílat žalovanému výpisy z účtu o výši dluhu, minimální splátce úvěru a datu splatnosti. Podle bodu 5.1 Smlouvy byl mezi stranami sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny, který se ke konci kalendářního měsíce přičítal k jistině dluhu. Podle bodu 6.1 Smlouvy byl sjednán úrok z úvěru 20 % měsíčně za dobu od 1. dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání úvěru, až do vrácení peněžních prostředků, úrok se na konci každého kalendářního měsíce stával součásti jistiny dluhu. Pro případ, kdy se celý dluh stal splatným ve smyslu bodu 6.5 Smlouvy (při prodlení žalovaného se splacením dluhu nebo jeho části po dobu delší než dva měsíce, bez nutnosti dalšího úkonu žalobkyně) byl místo úroku z úvěru ve výši 20 % měsíčně žalovaný povinen zaplatit za dobu od prvního dne splatnosti do splacení dluhu úrok 15 % ročně. Konečně podle bodu 6.3 Smlouvy byl mezi stranami sjednán závazek žalovaného zaplatit smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení se splacením dluhu či jeho části. Nárok na smluvní pokutu vznikal žalobkyni v zásadě po dobu prvních 3 kalendářních měsíců prodlení žalovaného a splatný byl ke dni, kdy nastalo prodlení žalovaného, přičemž ke konci kalendářního měsíce se smluvní pokuta stala součástí jistiny; smluvní pokuta však mohla být uplatňována pouze do okamžiku, kdy se úvěr stal splatným v důsledku prodlení žalovaného. Žalovanému byly poskytnuty standardní informace o úvěru podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Totožnost žalovaného byla ověřena občanským průkazem. 5. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že žalobkyně poskytla dne 4. 6. 2020 žalovanému úvěr v celkové výši 5 000 Kč na účet žalovaného [bankovní účet], žalovanému byl vyměřen poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 000 Kč [právnická osoba] má soud zároveň za prokázané, že žalovaný skutečně byl majitelem a jediným disponentem výše uvedeného účtu [bankovní účet], na který byla 4. 6. 2020 připsána částka 5 000 Kč z účtu žalobkyně [číslo] [bankovní účet]. 6. Výpisem z revolvingového účtu žalovaného je doloženo, že dne 10. 7. 2020 bylo žalovanému vystaveno souhrnné vyúčtování na částku 5 000 Kč jako jistiny a 1 000 Kč jako poplatku s minimální předepsanou splátkou 1 200 Kč, která byla splatná k 31. 7. 2020. Vždy k 10. dni následujících kalendářních měsíců, zakončených každopádně listopadem 2020, bylo žalovanému vystaveno ze strany žalobkyně obdobné vyúčtování, resp. výpis k předmětnému revolvingovému úvěru. Ze všech citovaných výpisů je pak zřejmé, že žalobkyně neregistrovala od žalovaného jakoukoli platbu na jistinu úvěru či příslušenství, přičemž takovou negativní skutečnost sama nemůže z hlediska důkazního břemene prokazovat, a zároveň žalovaný netvrdil a neprokázal, že by uskutečnil jakékoli platby, jimiž by umořil alespoň část jistiny a příslušenství úvěru. K 1. 10. 2020 pak dle výpisů z účtu a vyčíslení dluhu žalovaný dlužil žalobkyni 5 000 Kč na jistině, 1 000 Kč na poplatku za čerpání úvěru, 2 849 Kč na úroku z úvěru a 363 Kč na smluvní pokutě (3 x 121 Kč). 7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 9. Po skutkové a právní stránce soud uzavřel, že účastníci mezi sebou sjednali úvěrovou smlouvu v souladu s § 2395 o. z., kterou se žalobkyně jako úvěrující zavázala poskytnout žalovanému jako úvěrovanému úvěr až do výše 50 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem a dohodnutým úrokem v minimálních měsíčních splátkách. Žalobkyně své povinnosti splnila a poskytla žalovanému částku 5 000 Kč, žalovaný však svou povinnost nesplnil. Proto se stal úvěr splatným podle bodu 6.5 Smlouvy dnem 1. 10. 2020. Rovněž byla ve smlouvě pro případ prodlení dohodnuta smluvní pokuta 121 Kč za každých započatých 30 dnů prodlení v souladu s § 2048 odst. 1 o. z. Žalovaný přitom dlužil k uvedenému datu žalobkyni částky a z titulů, jak je soud popsal v závěru odstavce 6 odůvodnění rozsudku. Soud proto žalobě vyhověl, včetně úroku z prodlení od 1. 10. 2020 do zaplacení (§ 1968 a § 1970 o. z., § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.), a to ze všech uvedených částek, neboť dle smluvní úpravy se jak poplatek, tak úrok z úvěru a smluvní pokuta stávaly součástí jistiny úvěru. 10. Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.) Náklady řízení tvoří jednak o soudní poplatek 400 Kč, a dále náklady právního zastoupení. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 7. 2014 (dále případně jen„ AT“). Do doby podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu (včetně tohoto návrhu) jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 200 Kč, dále o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 1., odst. 5 písm. a) AT), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 189 Kč (0,21 x (600 + 300)). Aplikace ustanovení § 14b AT je odůvodněna tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (u zdejšího soudu např. ve sp. zn. EPR 181478 2020, EPR 287283 2020, EPR 31772 2020, 6 C 162/2018, 10 C 170/2019 atd.) a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Po podání návrhu na vydání platebního rozkazu do nákladů právního zastoupení přísluší 1 x odměna za další písemné podání ve věci samé, a to ve výši 1 500 Kč (§ 11 odst. 1 písm. d), § 8 odst. 1, § 7 bod 4 AT), dále náhrada hotových výdajů v tomto úkonu ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 AT), a konečně náhrada za DPH z těchto položek – celkem 378 Kč. 11. Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný aktivně ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvo