6 C 212/2021-27 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 14. 5. 2021 domáhala zaplacení částky 22 900 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] (dále také banka), uzavřela s žalovaným dne 2. 8. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru ke kreditní kartě do výše 20 000 Kč. Žalovaný však sjednané podmínky splácení porušil, a proto došlo k zesplatnění úvěru ke dni 31. 3. 2020, kdy dluh činil 19 000 Kč na jistině, 2 321,63 Kč na úroku, 3 900 Kč na poplatcích a 1 638,23 Kč na úroku z prodlení. 2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě se nevyjádřil. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V řízení bylo prokázáno dopisem ze dne 2. 2. 2021, že banka žalovanému oznámila postoupení pohledávky, která je předmětem řízení. Současně byla předložena smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 uzavřená mezi žalobkyní a bankou. Žalobkyně je proto oprávněna k podání žaloby. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] uzavřené mezi bankou a žalovaným dne 2. 8. 2019 vyplývá, že se banka zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty do výše 20 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíční splátkou v minimální výši 2 % z čerpaného úvěru spolu s úrokem a sjednanými poplatky. Roční úroková sazba za hotovostní a bezhotovostní čerpání činila 22,99 % Součástí smlouvy byly Produktové podmínky spotřebitelského úvěru pro revolvingový úvěr a kreditní kartu, podle kterých v případě překročení úvěrového rámce nebo prodlení s úhradou minimální splátky byla banka oprávněna úvěr okamžitě zesplatnit. Dopisem ze dne 1. 4. 2020 banka prohlásila úvěr [číslo] za splatný z důvodu prodlení s úhradou minimální splátky. Podle výpisu z účtu činil ke dni 31. 3. 2020 zůstatek na úvěrovém účtu záporný zůstatek 24 621,63 Kč, přičemž nejméně od 21. 10. 2019 žalovaný neprovedl žádnou úhradu minimální splátky, ačkoliv dne 21. 9. 2019 vybral v hotovosti 19 000 Kč. Do zesplatnění úvěru pak byly žalovanému účtovány poplatky za upomínky v souladu se Sazebníkem ve výši 3 900 Kč včetně upomínky o zesplatnění a úrok činil 2 321,63 Kč. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 23. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost podání soudní žaloby. Odeslání upomínky je prokázáno poštovním podacím archem. 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Mezi bankou jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ve které se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 20 000 Kč. Zatímco banka své smluvní povinnosti splnila, žalovaný dohodnuté splátky nesplácel, a proto banka v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila. Výše dluhu byla v řízení prokázána výpisem z účtu, a proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku ve výši 22 900 Kč (tj. jistina 19 000 Kč, a poplatky 3 900 Kč) s kapitalizovaným úrokem 2 321,63 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 638,23 Kč a dále s požadovaným úrokem z úvěru 22,99 % ročně od 29. 1. 2021 do zaplacení z jistiny úvěru a zákonným úrokem z prodlení od 29. 1. 2021 do zaplacení z jistiny úvěru podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. 7. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posoudil jako dostatečné a tedy nezakládající neplatnost smlouvy o úvěru, která je podle § 87 odst. 1 zákona neplatností absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Věřitel vycházel z příjmů a výdajů uvedených dlužníkem, přičemž tyto údaje ověřil potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu a lustrací v příslušných databázích. Při sjednané výši úvěru a minimální splátky soud neshledal soud žádnou okolnost, která by nasvědčovala tomu, že žalovaný nebude schopen sjednaný úvěr řádně splácet. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, prokázala odeslání předžalobní výzvy, a proto má právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložila k účelnému uplatňování práva proti žalovanému. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 916 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby po 2 020 Kč (převzetí a příprava zastoupení, jednoduchá předžalobní výzva k plnění, podání žaloby - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/, odst. 2 písm. h/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 1 249,50 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 8 115,50 Kč. Žalovaný je povinen nahradit tyto náklady žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 9. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).