6 C 215/2020-45 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10.162,40 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce [právnická osoba] (dále jen banka) s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20.000 Kč. Úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách s úrokem ve výši 19,90 % ročně. Protože žalovaný neplatit splátky řádně a včas, stal se úvěr splatný dne [datum], kdy žalovaný dlužil na jistině 20.954,42 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil částku 15.083,61 Kč, která byla započtena na příslušenství a jistinu a dluží nadále 10.162,40 Kč. 2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V řízení bylo prokázáno dopisem ze dne [datum], že banka oznámila žalovanému postoupení pohledávky, která je předmětem řízení. Tento notifikační úkon sám o sobě zakládá vůči dlužníkovi změnu věřitele jako osoby oprávněné přijmout plnění, a proto je žalobkyně oprávněna k podání žaloby. Postoupení pohledávky žalobkyni je doloženo také samotnou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. 4. Podle smlouvy ze dne [datum] žalovaný uzavřel s bankou smlouvu o úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr 20.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet dle podmínek. Úroková sazba byla dohodnuta ve výši 19,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky banky. Žalovanému bylo dne [datum] zasláno na jím uvedený účet 20.000 Kč, čímž čerpal poskytnutý úvěr, podmínky splácení však nedodržel. Proto žalobkyně dluh zesplatnila ke dni [datum]. Dluh činil k tomuto dni 20.954,42 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možné soudní vymáhání dluhu. Odeslání upomínky je doloženo poštovním podacím archem. 5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Mezi bankou jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, ve které se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 20.000 Kč. Banka své smluvní povinnosti splnila, žalovaný však dohodnuté splátky nesplácel, a proto banka v souladu s č. l. 8 smlouvy prohlásila úvěr za splatný ke dni [datum]. Dluh činil k tomuto dni 20.954,42 Kč. Po zesplatnění žalovaný uhradil 15.083,61 Kč, které žalobkyně započetla na příslušenství a ve zbytku na jistinu, tedy ke dni podání žaloby dlužil 10.162,40 Kč. Protože neprokázal, že by tuto dlužnou částku uhradil, soud žalobě vyhověl včetně dohodnutého úroku 19,90 % ročně a úroku z prodlení v zákonné výši, vždy od [datum] do zaplacení, když prozatím poslední platba ze strany žalovaného byla provedena [datum] (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.). 7. Náklady vymáhání soud žalobkyni nepřiznal, ačkoliv podle § 513 o. z. má věřitel právo na náklady spojené s uplatněním pohledávky. V daném případě žalobkyně požadovala 2.165,90 Kč včetně DPH za velké množství urgencí v podobě emailů, sms a telefonátů včetně dalších interních zpoplatněných úkonů, které pro žalobkyni provedla externí inkasní společnost. Skutečná výše těchto nákladů, která žalobkyni jako věřiteli vznikla, a jejich účelnost nebyla ze strany žalobkyně prokázána. K výzvě soudu byl předložen pouze jakýsi interní přehled imaginárních nákladů, které však vznikly externí inkasní agentuře. Tento přehled tedy nijak neprokazuje skutečné náklady spojené s vymáháním, které vznikly právě žalobkyni (např. zaplacením smluvní částky za vymáhání externí agenturou), ale jde o ničím nepodloženou kalkulaci zahrnující mimo jiné neúčelné množství rozličných urgencí. Přitom žádné právo nesmí být zjevně zneužíváno v souladu s § 8 o. z. a vést k dalšímu nedůvodnému navyšování dlužné částky. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch co do částky 10.162,40 Kč a neúspěch v částce 2.165,90 Kč, tedy 82 % a 18 %. Rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem činí 64 %. Žalobkyně prokázala odeslání předžalobní výzvy, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1.540 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 1.159,20 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 7.479,20 Kč. Z toho je žalovaný je povinen žalobkyni nahradit 64 %, tj. 4.786,70 Kč k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Odměnu za vyjádření ze dne [datum] soud žalobkyni nepřiznal, neboť bylo povinností žalobkyně vylíčit všechny rozhodné skutečnosti zásadně již v žalobě samé (§ 101 odst. 1 o. s. ř.). Následné doplnění žaloby proto nelze považovat za účelný úkon a přičítat ho k tíži žalovaného, který svou procesní obranou tento úkon nezapříčinil. 9. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).