6 C 208/2021-80 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 11. 2020 domáhala na žalované zaplacení částky 30 886 Kč s příslušenstvím jakožto nedoplatku dluhu z titulu smluv o zápůjčce [číslo] ze dne 11. 7. 2017 a [číslo] ze dne 16. 3. 2017, které žalovaná uzavřela s právní předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Tvrdila, že žalovaná řádně nesplácela splátky, ke kterým se ve smlouvě zavázala a dluží 12 240,38 Kč ze smlouvy [číslo] 18 645,62 Kč ze smlouvy [číslo]. 2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaná žádné důkazy nepředložila a k žalobě samé se nevyjádřila. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupení pohledávky žalobkyni je doloženo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 a o postoupení pohledávky byla žalovaná rovněž informována dopisem postupitele ze dne 20. 1. 2020. Žalobkyně je proto oprávněna k podání žaloby. 4. Smlouvou ze dne 16. 3. 2017 je prokázáno, že žalovaná jako dlužnice uzavřela s [právnická osoba], jako věřitelem smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 20 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaná zavázala splácet v 18 měsíčních splátkách po 2 015 Kč. Podle tabulky umoření žalovaná uhradila celkem 17 613,38 Kč. V zákaznické kartě žalovaná uvedla, že je nezaměstnaná, má příjem 12 627 Kč a dále specifikovala externí splátky zápůjček 1 200 Kč, interní splátky věřitele 0 Kč a své měsíční výdaje 4 000 Kč. Příjem věřitel ověřil výměrem dávky a bankovními výpisy. 5. Smlouvou ze dne 11. 7. 2017 je prokázáno, že žalovaná jako dlužnice uzavřela se [právnická osoba], jako věřitelem smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta částka 12 000 Kč v hotovosti, kterou se žalovaná zavázal splácet v 60 týdenních splátkách po 377 Kč. Podle tabulky umoření žalovaná uhradila celkem 10 359,62 Kč. V zákaznické kartě žalovaná uvedla, že je zaměstnaná, má příjem 11 307 Kč a dále specifikovala externí splátky zápůjček 1 200 Kč, interní splátky věřitele 0 Kč a své měsíční výdaje 4 000 Kč. Příjem věřitel ověřil pracovní smlouvou a bankovními výpisy. 6. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Z provedených důkazů má soud za zjištěné, že žalovaná jako dlužník uzavřela dne 16. 3. 2017 a 11. 7. 2017 s právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z., na základě které bylo žalované poskytnuto v hotovosti 20 000 Kč a 12 000 Kč a žalovaná se je zavázala splácet měsíčními splátkami ve výši 2 015 Kč, resp. týdenními splátkami 377 Kč. Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy povinen odpovědně a bez důvodných pochybností posoudit, zda bude dlužník schopen úvěr splácet. K tomu si věřitel správně vyžádal od žalované údaje o příjmech, přičemž tvrzené příjmy ověřil. Pokud však jde o výdaje, zde se věřitel spolehl na značně podhodnocený odhad žalované, kdy uvedená částka 4 000 Kč bez dalších zjištěných skutečností ohledně bydlení a vyživovacích povinností nemůže v reálném životě obstát. Navíc v žádosti o zápůjčku [číslo] žalovaná neuvedla stávající měsíční splátku 2 015 Kč dle zápůjčky [číslo]. Při jejím zohlednění by výdaje žalované činily 7 215 Kč, což při příjmu 11 307 Kč dává disponibilní částku pouhých 4 092 Kč. V takovém případě jakýkoliv mimořádný výdaj žalované znamená neschopnost uhradit sjednanou splátku dluhu. Žalobkyně tedy neověřením údajů o výdajích dlužníka a nezapočtením všech známých dluhů žalované nenaplnila svou povinnost řádného a odpovědného posouzení úvěruschopnosti žalované a v takovém případě je smlouva neplatná podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se přitom o neplatnost absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Vyplacením zápůjčky 20 000 Kč a 12 000 Kč (celkem 32 000 Kč) na základě neplatných smluv vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení a žalovaná je povinna podle § 2991 odst. 1 o. z. bezdůvodné obohacení vrátit. Žalovaná dosud uhradila 17 613,38 Kč a 10 359,62 Kč, celkem 27 973 Kč a dluží nadále 4 027 Kč. Žalovaná zůstala v řízení nečinná a neprokázala, že tuto částku uhradila, a proto soud uložil žalované povinnost zaplatit částku 4 027 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. 10. Úrok z prodlení soud přiznal podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 4 027 Kč. S ohledem na neplatnost smluv nenastala splatnost úvěru ve sjednaném termínu, ale je vázána na výzvu věřitele podle § 1958 odst. 2 o. z. Dopisem ze dne 11. 5. 2020 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k plnění do 18. 5. 2020. Z podacího lístku zásilky vyplývá, že výzva byla odeslána dne 12. 5. 2020 a podle § 573 o. z. platí domněnka, že byla doručena dne 15. 5. 2020, tedy ještě před uplynutím stanovené lhůty k plnění. Splatnost dluhu tak nastala 18. 5. 2020 a soud přiznal žalobkyni úrok z prodlení od 19. 5. 2020 do zaplacení z částky 4 027 Kč a ve zbytku žalobu zamítl. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v řízení převážně úspěšná, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož jí v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.