6 C 45/2022-36 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 9. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 92 837,85 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 12. 3. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky vždy k 20. dni v měsíci. Žalovaná čerpala v průběhu smluvního vztahu celkem 138 604,43 Kč a uhradila 63 626,48 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 16. 6. 2021. Ke dni podání žaloby činí dluh na jistině 91 930,85 Kč, na poplatcích 177 Kč, na nákladech vymáhání 230 Kč a na smluvní pokutě 500 Kč. 2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaná žádné důkazy nepředložila a k žalobě samé se nevyjádřila. 3. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud následující důkazy. 4. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 12. 3. 2017 je prokázáno, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru do výše 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky. Úrok by sjednán ve výši 26,28 % ročně a smlouva obsahuje i údaj o RPSN a celkovou částku splatnou spotřebitelem. Pro případ nesplácení úvěru byla sjednána náhrada účelně vynaložených nákladů vymáhání, smluvní pokuta 500 Kč a jednorázová smluvní pokuta po zesplatnění 10 % ze splatné jistiny, úroku a pojistného. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky žalobkyně (dále jen ÚP), kde bylo v čl. 7 sjednáno, že v případě prodlení s úhradou dvou a více splátek nebo jedné splátky po dobu delší než 3 měsíce je žalobkyně oprávněna zesplatnit úvěr, tzn. že žalovaná je povinna jej na požádání jednorázově vrátit. Podle čl. 4 ÚP mohlo dojít k navýšení úvěrového rámce tak, že návrh věřitele na zvýšení úvěrového rámce mohl dlužník akceptovat provedením čerpání, kterým bude původní rámec překročen. 5. Historickým výpisem je prokázáno, že žalovaná dne 12. 3. 2017 poprvé čerpala úvěr ve výši 18 567 Kč a postupně jej splácela. Průběžně docházelo ze strany žalované k dalšímu čerpání. V měsíci září došlo k navýšení úvěrového rámce na 60 000 Kč, v říjnu 2020 pak na 100 000 Kč. Žalovaná byla s úhradou splátek v prodlení a poslední úhrada 2 500 Kč byla zaplacena 21. 5. 2021, kdy byla žalovaná v prodlení s úhradou již 3 splátek. Ke dni 22. 9. 2021 činil dluh na jistině 91 930,85 Kč, na poplatcích 177 Kč, na nákladech vymáhání 230 Kč, na smluvní pokutě 500 Kč, na úroku z prodlení 1 816,05 Kč a na úroku 14 933,12 Kč. 6. Dopisem ze dne 16. 6. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k okamžitému zaplacení dlužné částky. 7. Předžalobní upomínkou ze dne 8. 7. 2021 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky s upozorněním na možnost podání žaloby. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 11. Podle § 122 odst. 2, 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 12. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které jí byl poskytnut revolvingový úvěr postupně navýšený až na 100 000 Kč. Dohodnuté splátky žalovaná nehradila řádně a včas a byla v prodlení s úhradou 3 splátek. Proto žalobkyně v souladu s ÚP vyzvala žalovanou k předčasné úhradě celého zůstatku úvěru ke dni 16. 6. 2021. Ujednání o zesplatnění úvěru za sjednaných podmínek shledal soud v souladu s úpravou úvěrové smlouvy v § 2395 a násl. s odkazem na ust. § 1 odst. 2 o. z., podle kterého nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti. Žalovaná po zesplatnění úvěru nic neuhradila a ke dni 22. 9. 2021 činil dluh na jistině 91 930,85 Kč, na poplatcích za vedení účtu 177 Kč (3x 59 Kč), na nákladech vymáhání 230 Kč (100 Kč a 130 Kč) za dvě upomínky, na kapitalizovaném úroku do 22. 9. 2021 částku 14 933,12 Kč a na úroku z prodlení kapitalizovaném od 1. 7. 2021 do 22. 9. 2021 částku 1 816 Kč. Výše smluvní pokuty i účelně vynaložených nákladů je v souladu s § 122 odst. 1 písm. a), odst. 2, 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a rovněž úrok v zákonné výši od 90 dne po zesplatnění běžící do zaplacení je v souladu s § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto žalobě vyhověl. 13. Posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany věřitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posoudil jako dostatečné a tedy nezakládající neplatnost smlouvy, která je podle § 87 odst. 1 zákona neplatností absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Věřitel vycházel informací uvedených dlužníkem, přičemž tyto údaje ověřil lustrací v příslušných databázích. Při zohlednění příjmů a výdajů, sjednané výši splátky, existence stávajících závazků a předchozí platební kázni žalované neshledal soud žádnou okolnost, která by nasvědčovala tomu, že žalovaná nebude schopna sjednaný úvěr řádně splácet. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, prokázala odeslání předžalobní výzvy, a proto má právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 3 714 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 4 820 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 3 225,60 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 22 299,60 Kč. Žalovaná je povinna nahradit náklady žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Odměnu za vyjádření ze dne 25. 5. 2022 soud žalobkyni nepřiznal, neboť bylo její povinností vylíčit rozhodné skutečnosti a předložit důkazy již spolu s podanou žalobou. Doplnění žaloby na výzvu soudu proto nelze považovat za účelný úkon, který způsobil žalovaný svou procesní obranou. 15. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).