10 C 64/2023-181 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení podle žaloby podané dne 6. 3. 2023 byl požadavek žalobkyně, aby soud rozhodl o vyloučení movitých věcí, uvedených – dle označení žalobkyně – ve výrocích I. i II. odůvodňovaného rozsudku (dále případně jen„ Věci“), a to z exekuce popsané ve výroku I. tohoto rozsudku (dále v odůvodnění případně jen„ Exekuce“ a„ exekutor“). Žalobkyně tvrdila, že na základě návrhu žalované jako oprávněné došlo k zahájení Exekuce vůči povinnému [příjmení] [jméno] [jméno] (dále případně jen„ Povinný“), pověřený soudní exekutor následně vydal exekuční příkaz č. j. [číslo jednací], jímž rozhodl o provedení exekuce prodejem movitých věcí Povinného (dále případně jen„ Exekuční příkaz“, a následně dne 16. 12. 2022 provedl exekutor soupis movitých věcí (dále případně jen„ Soupis“), ve kterém zaznamenal mj. výše uvedených 30 položek. Žalobkyně však uvedené movité věci má ve svém výlučném vlastnictví, jelikož je (s řadou dalších movitých věcí) zakoupila kupní smlouvou č. 2022 dne 21. 10. 2022 od [jméno] [příjmení] [příjmení] (pozn. soudu – manželka [příjmení], dále případně jen„ Manželka povinného“), a následně tyto movité věci Manželce povinného pronajímá na základě smlouvy č. [rok] [číslo] ze dne 21. 10. 2022 o nájmu movitých věcí s následným odkupem formou zpětného leasingu jako celý soubor věcí, přičemž Manželka povinného hradí řádně sjednané nájemné (pozn. soudu – obě smlouvy dále v odůvodnění označovány případně jen„ Smlouvy“). Dále žalobkyně zdůraznila, že dluhy Povinného s její osobou nikterak nesouvisí, přičemž dle ní má Povinný trvalé bydliště v nemovitosti, která je ve vlastnictví žalobce, a tuto nemovitost má včetně vybavení od žalobkyně pouze pronajatou. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, kterou označila nejen za nedůvodnou, ale i za účelovou, rozpornou s dobrými mravy a s povinností jednat v právním styku poctivě, taktéž za představující zneužití práva; žalobkyni by tak neměla být poskytnuta z její strany požadovaná právní ochrana. Žalovaná podrobněji uvedla charakteristiku v Exekuci vymáhané pohledávky vůči Povinnému (pohledávka ve výši 25 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 6% ročně z uvedené částky od 1. 3. 2022, s náhradou nákladů nalézacího řízení ve výši 1 415 346,50 Kč a s náklady Exekuce; exekuční titul – směnečný platební rozkaz vydaný [název soudu] ze dne 28. dubna 2022, č. j. [číslo jednací] (dále případně jen„ Exekuční titul“)). V rámci Exekuce byly postiženy nejen – mj. – výše uvedené movité věci, ale též na základě exekučního příkazu ze dne 31. října 2022, č. j. [číslo jednací] také věci nemovité v obci [obec] a k. ú. [obec] u [obec] ([list vlastnictví]), které jsou dle přesvědčení žalované součástí SJM Manželky povinného a Povinného, konkrétně pozemek st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa], rodinný dům (dále případně jen„ Dům“), a pozemek p. [číslo] (všechny nemovitosti – dále případně jen„ Nemovitosti“), přičemž Dům je adresou skutečného bydliště Povinného, zatímco na adrese [adresa]. Manželka povinného v rámci Exekuce po vydání příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky z účtu Manželky povinného (ze dne 25. listopadu 2022, č. j. [číslo jednací]) a příkazu k provedení exekuce prodejem Nemovitostí učinila již v podání mj. v podobě návrhu na částečné zastavení exekuce prodejem Nemovitostí a přikázáním pohledávky, dále též návrh na odklad exekuce (vůči příkazu k provedení exekuce přikázáním pohledávky), konečně také žalobu o vyloučení věci (knihovny) z exekuce ze dne 2. 2. 2023 (pozn. soudu – u zdejšího soudu projednávána pod sp. zn. 10 C 35/2023). Žalovaná poukázala na to, že exekutor dospěl k závěru, že Nemovitosti jsou součástí SJM Manželky povinného a Povinného, exekučně jsou tedy postižené po právu, stejně tak jako pohledávka na účtu Manželky povinného. Popsané návrhy Manželky povinného v rámci Exekuce tak žalovaná – shodně jako projednávanou žalobu – považuje za nedůvodné, účelové, rozporné s dobrými mravy a s povinností jednat v právním styku poctivě, jakož i v rozporu se smyslem občanského soudního řízení a exekučního řízení, představující zneužití práva. Ačkoliv ke dni podání vyjádření žalované v projednávané věci (k datu 22. 5. 2023) bylo zdejším soudem na jednání 6. 4. 2023 vyhlášeno usnesení, jímž bylo návrhu Manželky povinného na částečné zastavení exekuce mj. prodejem Nemovitostí) vyhověno, žalovaná zvažovala podání odvolání proti takovému usnesení. Žalovaná považuje movité věci postižené exekutorem – pojaté do Soupisu – za exekucí postižené zcela po právu, jelikož žalobkyně neprokázala, že jí svědčí výlučné vlastnické právo k Věcem nepřipouštějící výkon rozhodnutí (exekuci), neboť nemá za prokázané, že by Věci byly výlučným vlastnictvím žalobkyně. Tvrzení žalobkyně o způsobu nabytí vlastnického práva k Věcem považuje žalovaná za zjevně účelové, rozporné s dobrými mravy a povinností jednat v právním styku poctivě, v rozporu se smyslem a účelem exekučního řízení. Smlouvy případně uzavřené mezi Manželkou povinného a žalobkyní je právním jednáním neodpovídajícím skutečnosti, jejichž cílem výhradně byla snaha Manželky povinného (případně i Povinného) se formálně zbavit movitého majetku v Domě, kde Manželka povinného a Povinný společně bydlí, a vyhnout se tak následkům exekuce na majetek Povinného a na majetek v SJM Manželky povinného a Povinného. Tyto Smlouvy jsou proto absolutně neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy, rozpor se zákonem a zjevným porušováním veřejného pořádku (zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.)), tudíž nemohou přestavovat platný právní titul pro převod vlastnického práva na žalobkyni. Předmětné Smlouvy byly uzavřeny 21. 10. 2022 tj. až po vydání Exekučního titulu, po doručení poslední výzvy žalované Povinnému (1. 8. 2022) k zaplacení dlužných částek dle Exekučního titulu před podáním exekučního návrhu, po podání exekučního návrhu (7. 10. 2022), jakož i po vydání vyrozumění exekutora 19. 10. 2022 o zahájení Exekuce, tj. za situace, kdy Povinný i Manželka povinného si byli dobře vědomi bezprostředně hrozící exekuce a věděli o jejím zahájení. Dle žalované není prokázáno, že Manželka povinného byla ke dni uzavření Smluv výlučnou vlastnicí Věcí a že Věci naopak nebyly buď ve výlučném vlastnictví povinného (fakticky v Domě bydlícího i v rozhodné době) nebo v SJM těchto osob, tj. není prokázáno, že by žalobkyně nabyla Věci od oprávněného vlastníka. Je třeba vycházet z toho, že Věci nejsou ve vlastnictví žalobkyně, nýbrž ve vlastnictví Povinného, který v Domě fakticky bydlí. Žalovaná zdůraznila, že v rámci Exekuce exekutor usnesením z 13. 2. 2023, č. j. [číslo jednací] (dále případně jen„ Usnesení exekutora“) rozhodl o zamítnutí návrhu žalobkyně na vyškrtnutí Věcí ze Soupisu s odůvodněním mj., že listinami předloženými žalobkyní neměl za prokázané, že by žalobkyni svědčilo právo nepřipouštějící exekuci k Věcem, a že přiloženými listinami žalobkyně naopak zcela naplnila dikci § 2 zák. č. 99/1963 Sb., neboť takovým jednáním se snaží obejít či přímo zneužít právo. Žalovaná ze zmíněného rozhodnutí soudního exekutora o zamítnutí návrhu žalobkyně na vyškrtnutí Věcí ze Soupisu také odcitovala, že všechny prodané věci a následně pronajaté dle Smluv (celkem 200 kusů) byly prodány za pouhých 37 600 Kč, přičemž z ve spise o Exekuci založených listin nevyplývá, jak smluvní strany k této částce dospěly, avšak je zřejmé, že uvedená částka naprosto neodpovídá reálným tržním cenám věcí (např. obraz [anonymizována tři slova]„ [ulice] [anonymizováno]“ se prodává na aukčních portálech za cenu přibližně 2x vyšší než celková částka zaplacená žalobkyní Manželce povinného), platební doklad bez konkrétního čísla nelze považovat za důkaz o úhradě kupní ceny, ve Smlouvách nebylo uvedeno, kdo za žalobkyni jedná (a tudíž není prokázáno, že jednání učinila oprávněná osoba a že mohlo platně dojít k převodu vlastnického práva z Manželky povinného na žalobkyni), dále že žalobkyně je nevěrohodnou osobou (sídlí na virtuální adrese společné pro 100 dalších společností a firem, jejím předmětem podnikání jsou činnosti spočívající ve formálním odkupováním majetku od dlužníků a jeho následném pronájmu formou zpětného leasingu dlužníkům za účelem zamezení uspokojení práv věřitelů, tudíž jde o podnikání založené na porušování resp. obcházení zákona a na zneužívání práva (což žalovaná podpořila odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 4452/2018, jakož i poukazem na to, že údaje žalobkyně z předmětné žaloby o tom, že Povinný má trvalé bydliště v nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, neodpovídají skutečnosti, což dokládá, že žalobkyně opakovaně používá při výkonu své podnikatelské činnosti také vzor žaloby pro obdobné případy)) Pokud žalovaná ve vyjádření zmiňovala, že žalobkyně v Exekuci podala 28. 12. 2022 návrh na vyškrtnutí věci ze Soupisu movitých věcí také ohledně položky (označené – vedle však dalších položek – shodně [číslo])„ sedací souprava – barva béžová“, pak tuto položku žalobkyně neučinila předmětem soudního řízení. 3. Žalobkyně v replice vůči