10 C 90/2023-41 — Okresní soud v Semilech

Předmětem řízení byl peněžitý nárok žalobce vůči žalovanému, podpořený tvrzením, že žalovaný nesplnil za rok 2022, dále za leden a únor 2023 povinnost coby člen společenství žalobce a vlastník bytové jednotky [číslo] garáže [číslo] (zapsány na [list vlastnictví] pro KÚ [část obce]) v budově [adresa] v ulici [ulice] v [obec a číslo] – [část obce], nehradil dle předpisu stanovené dlouhodobé zálohy na fond oprav a na nákladech na správu domu, dále zálohy na služby poskytované s užíváním uvedených jednotek. Dluží tak za rok 2022 50 244 Kč ve vztahu k jednotce - bytu, 1 692 Kč ve vztahu k jednotce – garáži, dále za leden a únor 2022 takto dluží 9 356 Kč a 312 Kč. Své povinnosti nesplnil ani po odeslání předžalobní výzvy vyhotovené zástupkyní žalobce 19. 3. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v průběhu řízení byl procesně nečinný. Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a u obou účastníků bylo možné dovodit souhlas absencí reakce na usnesení soudu ze dne 18. července 2023, č. j. 10 C 90/2023-38. Jím byli totiž žalovaný i žalobce vyzváni, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřili, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byli upozorněni, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Na základě listinných důkazů učinil soud jednotlivá skutková zjištění, která právně posoudil zejm. dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), poté učinil následující skutkový závěr. Žalobce je v rejstříku společenství vlastníků jednotek, vedeném Městským soudem v Praze zapsán s datem vzniku 5. 6. 2023 (důkaz v podobě výpisu z citovaného rejstříku), žalovaný je v Katastru nemovitostí zapsán jako vlastník bytu – jednotky [číslo] garáže – jednotky [číslo] oboje v budově [adresa] (korespondující části označení žalobce), přičemž podíl na společných částech domu činí u bytové jednotky [číslo] a u garáže činí [číslo] (důkaz v podobě informací o jednotce bytové i jednotce – garáži, obstaraná veřejně přístupným výstupem z údajů příslušného katastrálního úřadu). Notářským zápisem sepsaným notářkou Mgr. [jméno] [příjmení] se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo] pod zn. NZ [číslo], [spisová značka] bylo prokázáno, že žalobce přijal a odsouhlasil své stanovy, podle jichž článku čl. 4 odst. 2 má člen společenství vlastníků mj. povinnosti určené v obecně závazných právních předpisech, a to zejm. včas hradit příspěvky na správu nemovité věci (písm. b), dále včas platit zálohy na úhradu služeb (písm. c), přičemž v případě prodlení s peněžitým plněním ve prospěch společenství vlastníků, které přesahuje 5 dnů ode dne jeho splatnosti, má povinnost uhradit poplatek z prodlení ve výši stanovené jiným právním předpisem nebo nebude-li takový poplatek vyplývat z právních předpisů, uhradit společenství úrok z prodlení ve výši 1 promile z dlužné částky denně, nejméně však 10 Kč za každý započatý měsíc v prodlení. Dále podle čl. 8 stanov platí členové měsíční příspěvky pro účely financování nákladů na správu domu a pozemku, o jejichž výši rozhoduje shromáždění (a to v detailech dále uvedených), přičemž na náklady na služby jsou členové společenství vlastníků povinni platit měsíčně zálohy splatné s příspěvkem na správu domu a pozemku vždy k poslednímu dni příslušného kalendářního měsíce (čl. 8 odst. 1, odst. 6). Výše nároku vůči žalovanému (když základ nároku byl prokázán shora uvedeným zjištěním o povinnostech člena společenství vlastníků, upravených ve stanovách žalobce, přičemž povinnost přispívat na správu domu a pozemku odpovídá také ust. § 1180 odst. 1 o. z., povinnost placení záloh na plnění poskytovaná s užíváním bytu pak odpovídá § 1181 o. z.) byla prokázána jednotlivými předpisy úhrad ohledně dlouhodobých záloh (fond oprav), nákladů na správu domu a záloh na služby spojené s užíváním jak bytu, tak garáže. Konkrétně byl tento předpis pro rok 2022 určen částkou 4 187 Kč za měsíc a pro rok 2023 4 678 Kč za měsíc, jde-li o bytovou jednotku, vedle toho, jde-li o garáž, částkou 144 Kč za měsíc v roce 2022 a 156 Kč za měsíc v roce 2023. Žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že jednotlivé předpisy plateb do fondu oprav, nákladů na správu a ve prospěch záloh na služby uhradil žalobci v době splatnosti, ani kdykoliv poté, přičemž žalobce nemůže podle zásad důkazního břemene prokazovat negativní tvrzení, že žalovaný tuto peněžní povinnost jako člen společenství vůči žalobci nesplnil. Nezbývá než uzavřít, že žalobce v řízení prokázal právní titul pohledávky vůči žalovanému na částku celkem 61 604 Kč (12x 4 187 Kč, 12x 144 Kč, 2x 4 678 Kč a 2x 156 Kč). Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V projednávaném případě byl úrok z prodlení stanoven ve stanovách žalobce na 1 promile denně z dlužné částky, nejméně 10 Kč za každý započatý měsíc prodlení, žalobci pak přísluší z jednotlivých dílčích částek představujících neuhrazené předpisy, a to dle požadavku žalobce vždy po datu uplynutí 5ti dnů od splatnosti jednotlivých předpisů. Ve smyslu ust. § 151 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku o povinnosti k náhradě nákladů prvostupňového řízení, neboť tímto rozsudkem se u něj tato fáze řízení končí. Ve věci úspěšnému žalobci bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných jednak soudním poplatkem 3 081 Kč, a jednak náklady právního zastoupení 14 084,40 Kč, které byly určeny dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách za poskytování právních služeb, ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby (dále případně jen AT). Při tarifní hodnotě 61 604 Kč (§ 8 odst. 1 AT, neboť předmětem řízení byl peněžitý nárok v této výši jistiny) činí odměna advokátky za jeden úkon 3 580 Kč (§ 7 bod 5). V posuzovaném případě dosáhla odměna advokátky, která v řízení učinila 3 úkony (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě, žaloba; § 11 odst. 1 písm. a), d) AT), celkem 10 740 Kč. Dále jde o náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 300 Kč - tj. celkem 900 Kč (3x 300, § 13 odst. 4 AT). Konečně náklady právního zastoupení podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. tvoří náhrada za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokát, tj. částka 2 444,40 Kč (0,21 x (10 740 + 900)). Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.