6 C 136/2023-72 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 23. 1. 2023 domáhala zaplacení částky 196 499,60 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 16. 4. 2018 s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen banka), smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr 248 000 Kč na konsolidaci půjček. Protože žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, banka úvěr zesplatnila dne 20. 1. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 210 169,93 Kč. Dluh ke dni podání žaloby tvoří jistina 194 399,60 Kč, poplatky a smluvní pokuta 2 100 Kč, kapitalizovaný úrok 13 317,01 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení 6 641,42 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2022 banka postoupila pohledávku žalobkyni a oznámila žalovanému postoupení pohledávky. 2. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě se nevyjádřil. 3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V řízení bylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni smlouvou ze dne 14. 6. 2022 a oznámením banky ze dne 29. 6. 2022. Žalobkyně je proto oprávněna k podání žaloby. 4. Ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi bankou a žalovaným dne 16. 4. 2018 vyplývá, že se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše 248 000 Kč a žalovaný se ho zavázal úvěr splatit ve 108 měsíčních splátkách po 4 361,30 Kč počínaje dnem 17. 5. 2018. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 16,1 % Smlouva rovněž obsahuje údaj o RPSN a další náležitosti podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Část prostředků byla určena na úhradu stávajících dluhů žalovaného č. [bankovní účet] ve výši 147 828,27 Kč a č. [bankovní účet] ve výši 5 000 Kč. Zbývající část úvěru byla neúčelová. V čl. IV. odst. 4 Smlouvy si strany dohodly, že žalovaný je rovněž povinen platit sjednané poplatky, např. 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný, 600 Kč za odeslanou upomínku, 1 795 Kč za sjednání úvěru. V čl. IV. odst. 11 Smlouvy bylo mimo jiné ujednáno, že banka je oprávněna úvěr okamžitě zesplatnit v případě prodlení s úhradou splátky. Součástí smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky. 5. Dopisem ze dne 22. 1. 2022 banka prohlásila úvěr č. [bankovní účet] z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek za splatný dne 20. 1. 2022 a vyzvala žalovaného k úhradě částky 210 169,93 Kč do 7. 2. 2022. Dluh činila jistina 194 399,60 Kč, úrok 13 317,01 Kč, úrok z prodlení 353,32 Kč, poplatky 1 800 Kč a náklady upomínání 300 Kč. 6. Výpisem z úvěrového účtu je doloženo, že žalovaný 16. 4. 2018 čerpal úvěr ve výši 248 000 Kč, dohodnuté splátky nesplácel řádně a včas a poslední platbu provedl 7. 9. 2021. Dluh ke dni 21. 6. 2022 činil 194 399,60 Kč na jistině, 13 317,01 Kč na úroku, 2 100 Kč na poplatcích a 6 641,42 Kč na úroku z prodlení. 7. Dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 3. 11. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky s upozorněním na možnost podání soudní žaloby. Odeslání upomínky je prokázáno poštovním podacím archem. 8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Mezi bankou jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, ve které se banka zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 248 000 Kč. Zatímco banka své smluvní povinnosti splnila, žalovaný dohodnuté splátky nehradil, a proto banka v souladu se smlouvou úvěrovou smlouvu dne 20. 1. 2022 zesplatnila vyzvala žalovaného k vrácení celého zůstatku úvěru. Výše dluhu ke dni 21. 6. 2022 byla v řízení prokázána a činila 194 399,60 Kč na jistině, 13 317,01 Kč na úroku, 2 100 Kč na poplatcích a 6 641,42 Kč na úroku z prodlení. Proto soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku zaplatit spolu s úrokem v kapitalizované výši 13 317,01 Kč a dále v dohodnuté výši 16,1 % ročně z jistiny úvěru od 21. 1. 2022 do 20. 4. 2022 (tj. pod dobu 90 dnů podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a dále od 21. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně. Zákonný úrok z prodlení soud přiznal v kapitalizované výši 6 641,42 Kč a od 25. 6. 2022 do zaplacení z jistiny úvěru podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení č. 351/2013 Sb. 10. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany věřitele podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, soud posoudil jako dostatečné a tedy nezakládající neplatnost smlouvy o zápůjčce, která je podle § 87 odst. 1 zákona neplatností absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C -679/18). Věřitel vycházel z příjmů a výdajů uvedených dlužníkem, přičemž tyto údaje ověřil z běžného účtu, který měl žalovaný u banky veden a lustrací v příslušných databázích. Při sjednané výši splátky soud neshledal žádnou okolnost, která by nasvědčovala tomu, že žalovaný nebude schopen sjednaný úvěr řádně splácet. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci pouze nepatrný neúspěch, prokázala odeslání předžalobní výzvy, a proto má právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 7 860 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 8 980 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 5 846,40 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 41 546,40 Kč. Žalovaný je povinen nahradit tyto náklady žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Odměnu za vyjádření ze dne 8. 9. 2023 soud žalobkyni nepřiznal, neboť bylo její povinností vylíčit rozhodné skutečnosti a předložit důkazy již spolu s podanou žalobou. Doplnění žaloby na výzvu soudu proto nelze považovat za účelný úkon, který způsobil žalovaný svou procesní obranou. 12. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).