6 C 69/2023-72 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zrušení spoluvlastnictví k pozemku uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku a jeho přikázání do jejího vlastnictví za odpovídající vypořádací podíl. Tvrdila, že opakovaně nabízela žalovanému odkoupení jeho podílu, žalovaný však nereagoval. Pozemek se nachází pod domem č. p. , číslo, , který je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, žalovaný jej nijak neužívá ani užívat nemůže. Po znaleckém zjištění ceny pozemku ve výši , částka, nabídla žalobkyně úhradu vypořádacího podílu ve výši , částka, .2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Podle něj není důvod měnit stávající stav, odlišné vlastnictví žalobkyně k domu č. p. , číslo, nebrání plnému využití nemovitosti. Svůj podíl na pozemku chce žalovaný zachovat jako rezervu, která si drží svou hodnotu.3. Výpisem z katastru nemovitostí LV , číslo, vedeným u , katastrální úřad, , , katastrální pracoviště, , je prokázáno, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky pozemku p. č. st. , číslo, v k. ú. , obec, , na němž stojí dům č. p. , číslo, . Spoluvlastnický podíl žalobkyně činí 2/3, podíl žalovaného 1/3.4. Výpisem z katastru nemovitostí LV , číslo, vedeným u , katastrální úřad, , , katastrální pracoviště, , je prokázáno, že žalobkyně je výlučnou vlastnicí pozemku domu č. p. , číslo, v k. ú. , obec, , který stojí na pozemku p. č. , číslo, .5. Dopisem ze dne 1. 2. 2021 žalobkyně vyzvala žalovaného k vyřešení spoluvlastnického vztahu k pozemku a navrhla odkoupení jeho podílu. Stejnou výzvu zaslal žalovanému také právní zástupce žalobkyně dne 1. 12. 2022. V emailu ze dne 27. 5. 2020 dcera žalovaného žalobkyni sdělila, že děkuje za odhad realitky. Žalovaný s ní téma prodeje nechtěl otvírat, nehodlá se o tom s dcerou bavit. Dopisem odeslaným 30. 3. 2012 žalobkyně vyzvala žalovaného k vyřešení vlastnických vztahů na společných nemovitostech.6. Podle tržního ocenění společnosti , právnická osoba, ze dne 29. 9. 2022 je hodnota pozemku p. č. st , číslo, v k. ú. , obec, , částka, . Mezi zápory nemovitosti je uvedeno, že zde není dostupný zdroj vody, chybí zpevněná přístupová cesta, přístup je přes cizí pozemky a dům stojící na předmětném pozemku má odlišný vlastnický režim.7. Ze znaleckého posudku , znalec, č. , číslo, vyplývá, že obvyklá cena pozemku p. č. st. , číslo, v k. ú. , obec, činí , částka, . Znalec konstatoval, že pozemek je specifický s ohledem na odlišný vlastnický režim pozemku a stavby na něm umístěné. Proto nelze použít srovnávací metodu, pozemek je proto obtížně obchodovatelný a cenu bylo třeba stanovit odborným odhadem znalce.8. Potvrzením banky o výši zůstatku na účtu žalobkyně č. , č. účtu, bylo zjištěno, že zůstatek na účtu činí , částka, .9. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil rozhodné skutečnosti.10. Podle § 1140 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.11. Z provedeného dokazování má soud za zjištěné, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníky pozemku p. č. st. , číslo, v k. ú. , obec, , na němž stojí chalupa č. p. , číslo, ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně již nehodlá s žalovaným setrvat ve spoluvlastnictví k pozemku, k čemuž ani nemůže být podle § 1140 odst. 1 o. z. nucena, a chce vlastnický režim vyřešit tak, aby bylo sjednoceno vlastnictví k pozemku a chalupě. Protože mezi účastníky nedošlo k dohodě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, rozhodl o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soud podle § 1143 o. z. Pozemek nelze považovat za reálně dělitelný podle § 1147 o. z., neboť se na něm nachází stavba žalobkyně. Případné rozdělení pozemku by tedy ve svém důsledku nemohlo vést k tomu, aby každý ze spoluvlastníků mohl oddělený pozemek samostatně užívat a především žalovaný by nemohl pro existenci cizí stavby na svém pozemku plně realizovat své vlastnické právo. Zákonný účel preferovaného reálného rozdělení nemovitosti by tedy nebyl naplněn. Soud proto přistoupil k přikázání pozemku do vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků. Důvody pro přikázání nemovitosti do vlastnictví žalobkyně jsou v daném případě jednoznačné. Žalobkyně projevila o přikázání nemovitosti zájem, prokázala schopnost vyplatit vypořádací podíl, nabídla, že na vypořádacím podílu zaplatí více, než vyplývá ze znaleckého posudku, má větší spoluvlastnický podíl než žalovaný a především na pozemku stojí stavba v jejím výlučném vlastnictví. Žalovaný o přikázání celého pozemku do svého vlastnictví neprojevil zájem ani neprokázal, že by byl schopen vyplatit žalobkyni vypořádací podíl. Soud proto rozhodl o přikázání nemovitosti do vlastnictví žalobkyně. Výši vypořádacího podílu soud dovodil ze znaleckého posudku č. , číslo, , který stanovil cenu pozemku ve výši , částka, . Uvedená částka koresponduje s dalším důkazem v podobě ocenění realitní kanceláře v částce , částka, , proto soud nepovažuje odhad znalce za nepodložený a nepřiměřený. Spoluvlastnickému podílu žalovaného odpovídá vypořádací podíl , částka, , avšak soud s ohledem na stanovisko žalobkyně uložil povinnost k výplatě vypořádacího podílu ve výši , částka, .12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s. ř. Podle Nálezu Ústavního soudu ze dne 10. 11. 2020, sp. zn. I. ÚS 262/20, v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví musí být vlastnické právo každého ze spoluvlastníků v souladu s článkem 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod chráněno stejnou měrou. Ustanovení § 142 o. s. ř. je proto třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví (za podmínek upravených § 1140 odst. 2 o. z.). Jinak, vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků podle § 142 odst. 2 o. s. ř., ledaže konkrétní okolnosti věci výjimečně odůvodňují postup podle § 142 odst. 3 o. s. ř. V daném případě má soud za zjištěné, že žalobkyně projevovala v minulosti snahu spoluvlastnický vztah se žalovaným vyřešit a nabízela možná řešení. Žalovaný však její nabídky odmítal, případně na ně vůbec nereagoval, neboť chtěl zachovat stávající stav. Jak však bylo řešeno shora, žalobkyni nelze nutit, aby ve spoluvlastnickém vztahu s žalovaným zůstávala, zvlášť za situace, kdy na pozemku stojí její dům. Nezbylo jí proto, než podat soudní žalobu, a proto se soud jeví jako nespravedlivé, pokud by jí s ohledem na předžalobní postoj žalovaného nebyly přiznány náklady řízení. Náklady řízení na straně žalobkyně tvoří zaplacený soudní poplatek , částka, , zaplacená záloha na znalecký posudek , částka, , mimosmluvní odměna advokáta za 6 úkonů právní služby po , částka, (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, 2x vyjádření k věci, účast na jednání - § 7 bod 4., § 8 odst. 5, § 11 odst. 1 písm. a/, d/, g/ vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 6 paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Dále žalobkyni náleží cestovné ve výši , částka, podle § 13 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. a předložené jízdenky za cestu hromadnou dopravou z , obec, do , obec, a zpět k jednání u zdejšího soudu, náhrada za čas strávený cestou z , adresa, a zpět v rozsahu 10 započatých půlhodin po , částka, , tj. , částka, (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH , částka, (§ 137 odst. 3 o. s. ř.). Celkem tak náklady řízení činí , částka, a žalovaný je povinen nahradit je žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).13. Požadovanou odměnu za 1 úkon v podobě další porady s klientem soud žalobkyni nepřiznal. S odkazem na stanovisko Krajského soudu v , adresa, (naposledy č. j. , spisová značka, ze dne 28. 4. 2023) soud uvádí, že za poradu s klientem, přesahující jednu hodinu, advokátu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) AT zvláštní (samostatná) odměna a paušální náhrada režijních výdajů náleží především za podmínky, že nejde o poradu, která je svou povahou prioritně součástí přípravy