6 C 81/2023-32 — Okresní soud v Semilech

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 12. 12. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 15 364 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 7. 6. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které poskytla žalovanému 10 000 Kč převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit v minimálních splátkách ve výši 1/5 dlužné částky, nejméně 300 Kč měsíčně. Úrok byl sjednán ve výši 20 % měsíčně, v případě splatnosti úvěru 8 % ročně. Dále se žalovaný zavázal zaplatit poplatek za čerpání úvěru 2 000 Kč a náklady vymáhání 200 Kč za každý započatý měsíc prodlení. Ke dni podání žaloby žalovaný uhradil celkem 17 227 Kč. Při uzavření smlouvy žalovaný poskytl kopii občanského průkazu a byla posouzena jeho úvěruschopnost. Smlouva byla uzavřena distančně elektronickým způsobem, kdy se žalovaný užitím unikátních přihlašovacích údajů uživatelského jména a hesla přihlásil do uživatelského systému žalobkyně a následně odkliknutím odsouhlasil obsah Smlouvy. 2. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil. 3. Smlouvou o revolvingovém úvěru ze dne 7. 6. 2021 se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do celkové výše 50 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr v minimálních splátkách ve výši 1/5 dlužné částky, nejméně 300 Kč měsíčně. 4. Výpisem z účtu žalobkyně je doloženo, že žalobkyně zaslala žalovanému na účet č. [bankovní účet] částku 5 000 Kč dne 7. 6. 2021, 1 100 Kč dne 18. 8. 2021 a 3 900 Kč dne 27. 12. 2021, celkem 10 000 Kč 5. [právnická osoba] ze dne 28. 6. 2023 je doloženo, že vlastníkem a disponentem účtu č. [bankovní účet] je žalovaný. 6. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Podle § 562 odst. 1, 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. 8. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. 9. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5. 10. Z předložených listin žalobkyně dovozuje, že s žalovaným dne 7. 6. 2021 uzavřela smlouvu o úvěru. Smlouva byla sjednána v písemné formě podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru a v souladu s § 562 o. z. Žalobkyně však ani přes výzvu soudu nepředložila důkazy k tomu, že smlouvu o poskytnutí úvěru skutečně uzavřel žalovaný a připojil k ní svůj podpis podle § 561 o. z. Žalobkyně se při ověření totožnosti žalovaného spolehla pouze na kopii občanského průkazu a registraci žalovaného ve svém uživatelském systému. Takové ověření však soud nepovažuje za dostatečné k tomu, aby mohl konstatovat, že smlouvu skutečně uzavřel žalovaný a nikoliv jiná osoba, která měla k dispozici kopii občanského průkazu a vyplnila údaje v přihlašovacím systému žalobkyně. Vyplnění unikátních údajů při uzavírání smlouvy lze sice považovat za jiný typ elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, za předpokladu systematického a posloupného provádění záznamů o právních jednáních chráněných proti změnám podle § 562 odst. 2 o. z., nicméně totožnost dlužníka musí být při procesu uzavírání smlouvy najisto postavena. Pokud žalobkyně nevyužila při uzavření smlouvy dostupné nástroje k řádnému zjištění identity jednající osoby (např. osobní ověření totožnosti, bankovní identita, eObčanka a další) a smlouva neobsahuje ani zaručený elektronický podpis či uznávaný elektronický podpis podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, nelze považovat předloženou smlouvu za podepsanou podle § 561 odst. 1 o. z. Tím je dána její neplatnost. Ani odeslání platby na určitý účet nedává záruku, že smlouvu uzavřel právě vlastník účtu, neboť se jedná pouze o určení platebního místa, které s osobou uzavírající smlouvu nemusí vůbec souviset. Výplatou částky 10 000 Kč účet [bankovní účet] proto vzniklo na straně majitele účtu bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z., přičemž podle zprávy bankovního ústavu je majitelem a disponentem účtu žalovaný. Protože žalovaný žalobkyni uhradil 17 227 Kč, svůj dluh z titulu bezdůvodného obohacení již zcela splnil, a proto soud žalobu zamítl. 11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl ve věci úspěšný, žádné náklady řízení mu však nevznikly, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.