90 C 29/2022-267 — Okresní soud v Semilech

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobců na uložení povinnosti žalovaným zaplatit žalobcům částku 150 810 Kč s příslušenstvím – s úrokem z prodlení z této částky 150 810 Kč od 10. 12. 2020 do zaplacení. V žalobě podané dne 9. 12. 2022 žalobci tvrdili, že na jistině pohledávky jde o jimi vyčíslenou přiměřenou kompenzaci za bezdůvodné obohacení žalovaných na úkor žalobců, spočívající v tom, že žalovaní bez právního titulu užívají dva pozemky v k. ú. , adresa, v podílovém spoluvlastnictví žalobců, a to jednak celý pozemek st. p. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří, 939 m2), který je zcela zastavěn stavbou ve společném jmění manželů žalovaných (zemědělská stavba bez čp/če), a dále část z pozemku p. č. , hodnota, (manipulační plocha, celková výměra 4545 m2), konkrétně nejméně 260 m2, a to jednak (v tvrzeních doplněno v průběhu řízení) v rozsahu manipulační plochy (zejm. pro parkování žalovaných a jejich zaměstnanců) na něm existující, dále částečně jako přístupovou cestu k uvedené zemědělské stavbě (cesta a manipulační plocha situována od východní až po západní stranu stavby), a konečně k tomu, že v jižní části zemědělské stavby mají postavený přístřešek půdorysně zasahující do p. č. , hodnota, . Za přiměřené ocenění užívání uvedených nemovitostí považovali žalobci částku 144 Kč za m2/rok u pozemku st. p. č. , hodnota, a 60 Kč za m2/rok u pozemku p. č. , hodnota, . V žalobě vyčíslené bezdůvodné obohacení se dle žalobců mělo vztahovat k období od 10. 12. 2019 do 9. 12. 2020. Žalobci se pokusili stav, kdy žalovaní bez právního titulu užívají uvedeným způsobem obě pozemkové parcely, napravit výzvou z 11. 11. 2022, došlo k jednání stran, avšak bez výsledku. Pod hrozbou promlčení nároku proto žalobci podali žalobu.2. Žalovaní nejprve navrhli žalobu zcela zamítnout. Nesouhlasili s hodnocením žalobců o užívání předmětných pozemků bez právního důvodu, naopak tvrdili, že s právními předchůdci žalobců uzavřeli dohodu o jejich bezúplatném užívání, a to dokonce s tím, že v budoucnu bude řešen jejich prodej žalovaným. Žalovaní také podotýkali, že žalobci vůči nim před výzvou z 11. 11. 2022 nikdy v minulosti projednávaný nárok nevznesli. Nad rámec uvedeného považovali žalobci za neopodstatněnou (nepřiměřeně vysokou) výši vyčíslené náhrady za užívání obou pozemků (dle žalovaných by mělo jít např. maximálně o 5 Kč za m2/rok u pozemku st. p. č. , hodnota, ) a sporovali rozsah užívání pozemku p. č. , hodnota, ; celkově byli žalovaní ochotni žalobcům uhradit pouze 5 195 Kč). Do okamžiku koncentrace řízení do prvního jednání [24. 8. 2023, protokol č. l. 41 spisu; § 118b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“] žalovaní netvrdili a neoznačili důkazy (ani pro takový procesní účel nepožádali o poskytnutí lhůty), že by cesta na pozemku p. č. , hodnota, měla povahu veřejně přístupné účelové komunikace (a to ani přes výzvu soudu k ozřejmění jednoznačného stanoviska žalovaných poté, kdy u prvního jednání jen obecně uvedli, že tato cesta je užívána neurčitým okruhem dalších osob).3. Tvrzení, že s právními předchůdci žalobců uzavřeli žalovaní dohodu o bezúplatném užívání předmětných pozemků, nebyla přes výzvu soudu a poučení o možném neúspěchu ve věci (oboje obsaženo již v usnesení ze dne 26. 5. 2023 č. j. , spisová značka, , připomenuto u 1. jednání 24. 8. 2023, to ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.) konkretizována (tak, aby bylo zřejmé, kdy, s kým, za jakých okolností a v jaké formě byla dohoda sjednána) ani podpořena důkazními návrhy. Soud se tedy touto částí obrany žalovaných nezabýval (k neexistujícím konkrétním tvrzením neprováděl dokazování) a ve výsledku nemohl jinak, než vyhodnotit, že o této obraně (o existenci dvoustranného soukromoprávního titulu žalovaných k užívání předmětných pozemků ve spoluvlastnictví žalobců) žalovaní neunesli břemeno tvrzení a důkazní.4. Podáním ze dne 14. 1. 2024 žalobci změnili žalobu – rozšířili období, za které požadovali vydání (náhradu za) bezdůvodného obohacení, a to nově až do 9. 12. 2021, tedy také za dobu od 10. 12. 2020 do 9. 12. 2021. Učinili tak výslovně kvůli běhu času (hrozba promlčení), a nezměnili částku požadované celkové finanční náhrady. Změna žaloby byla doručena žalovaným prostřednictvím jejich právního zástupce k datu druhého jednání soudu 16. 1. 2024, při němž soud vyhlášeným usnesením změnu žaloby připustil, neboť výsledky dosavadního řízení (ve kterém do té doby bylo provedeno jen jedno jednání s koncentrací, avšak de facto žádné dokazování) velmi dobře mohly být podkladem i pro řízení o změněném návrhu (§ 95 o. s. ř., protokol č. l. 53 spisu).5. Až po prvním jednání (konkrétně u místního šetření provedeného 16. 1. 2024, dále při stejného dne konaném druhém jednání) přišli žalovaní s novým tvrzením, že cestu na pozemku p. č. , hodnota, , využívanou (nejen) žalovanými k přístupu k budově (zemědělská stavba bez čp/če na st. p. č. , hodnota, ), takto užívají oprávněně, jelikož jde o veřejně přístupnou účelovou komunikaci. Skutkově k tomu tvrdili (a to ještě i po poučení soudu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., uděleném u třetího jednání konaného 27. 2. 2024), že jednak je pozemek užíván společností , právnická osoba, (k chůzi osob a jízdě všech motorových vozidel, zejména zemědělské techniky – traktory, nákladní vozidla, v denní frekvenci užívání) pro přístup a příjezd k její zemědělské stavbě bez čp/če na pozemku p. č. , hodnota, v k. ú. , adresa, , dle žalovaných jde o kravín. Cesta je užívána také neomezeným okruhem osob převážně pro pěší účely (procházky, turistiku), dále např. myslivci pro účely přístupu k lesům, spolkem včelařů ke každodennímu příjezdu vozem, lesníky. Souhlas s veřejným užíváním cesty na předmětném pozemku byl udělen konkludentně jak předchozími vlastníky (např. , jméno FO, ), tak současnými vlastníky (žalobci), jelikož zpevnění cesty betonovými panely bylo provedeno před cca 40 lety a od té doby ani předchůdci žalobců ani žalobci nikomu v přístupu na cestu nebránili, nezamezovali mu, nebrojili proti němu. Dle žalovaných ostatně byla dotčená část (cesta) – a to nejprve jako vozová – veřejně užívána od nepaměti. Cesta je nezbytná a ničím nenahraditelná pro uspokojení komunikační potřeby každopádně u žalovaných (nemají jinou ani právní, ani faktickou možnost přístupu ke své stavbě na pozemku p. č. , hodnota, ), u výše uvedeného , právnická osoba, , IČO , IČO, (de facto u každého předchozího či potencionálního vlastníka či uživatele zemědělské stavby na pozemku p. č. , hodnota, ) a dále u vlastníků dalších pozemků nacházejících se nad stavbou žalovaných stojící na pozemku st. p. č. , hodnota, (pozn. soudu – zjevně míněno jihozápadně, jižně a východně od stavby žalovaných). Pozemek p. č. , hodnota, tak slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí v dané lokalitě pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí, ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi (ostatní komunikace na pozemcích p. č. , hodnota, a , hodnota, v k. ú. , adresa, ); k takovým nemovitostem dále patří pozemek p. č. , hodnota, – orná půda ve vlastnictví , právnická osoba, ., pozemek , hodnota, – trvalý travní porost ve vlastnictví ČR a pozemky p. č. , hodnota, ve vlastnictví , jméno FO, a , jméno FO, .6. Žalobci s pojetím žalovaných o cestě na pozemku p. č. , hodnota, jako veřejně přístupné účelové komunikaci nesouhlasili. Učinili nesporným pouze to, ji jako přístupovou cestu kromě žalovaných využívá také zmíněná společnost , právnická osoba, pro účely přístupu ke stavbě na pozemku p. č. , hodnota, na jihozápad od zemědělské stavby žalovaných na st. p. č. , hodnota, , ovšem dlouhodobě se tak děje na základě nájemních smluv (naposledy 10-i letá smlouva do roku 2022, kdy se posléze žalobci s nájemcem nedohodli na výši nájemného a rovněž vůči němu zahájili soudní řízení o úplatu za užívání pozemků). Stavba uvedené společnosti není kravínem, nýbrž jízdárnou, přičemž společnost provedla před severní částí své budova směrem k budově žalovaných na st. p. č. , hodnota, technická opatření k zabránění přístupu komukoliv, a to i chůzí – je zde závora a cedule o zákazu vstupu. Žalobci zdůraznili, že cesta po pozemku p. č. , hodnota, byla vybudována před více než 40 lety tehdejším zemědělským družstvem, sice podle dohody s tehdejším vlastníkem – právním předchůdcem žalobců, ale to jen pro účely přístupu tohoto družstva k jeho tehdejší budově (nyní zemědělská stavba bez čp/če ve vlastnictví žalovaných). Co konkrétně bylo o možnosti umístění budované cesty na předmětném pozemku dojednáno mezi družstvem a tehdejšími vlastníky pozemku (předchůdci žalobců) – , jméno FO, (ročník , hodnota, ) a jeho bratrem , jméno FO, , není žalobcům známo. Žalobci nabyli vlastnické právo k předmětným pozemkům děděním, sami nikdy souhlas k veřejnému užívání pozemku (jeho části jako účelové komunikace) nedali. Ostatně pozemek p. č. , hodnota, byl právními předchůdci žalobců dlouhodobě pronajímám nájemci , Anonymizováno, dle nájemních smluv uzavřených již v roce 2005,