10 C 425/2020-16 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dne [datum] uzavřela se žalovaným jako se zaměstnancem pracovní smlouvu, ve které byl sjednán druh práce [anonymizována tři slova] s místem výkonu práce ve [obec] se dnem nástupu do práce [datum]. Doba trvání dočasného přidělení byla stanovena od [datum] do [datum]. Dne [datum] žalovaný v rámci výkonu své práce, tj. při převozu palety nepřizpůsobil rychlost vysokozdvižného vozíku v zatáčce a způsobil tak překlopení přepravované palety na bok, jejímž následkem bylo poškození převáženého zboží tj. 10 582 kusů obalů v hodnotě 1 329 eur O vzniklé škodě byl sepsán Záznam o vzniku škody, který žalovaný podepsal. Cenu poškozeného zboží vyúčtoval uživatel žalobkyni fakturou [číslo] vystavenou dne [datum] na částku 34 407,81 Kč se splatností 2. 10. 2019. Tato částka byla uživatelem dne 19. 12. 2019 započtena proti pohledávce žalobkyně. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu platí, že zaměstnanec, který při výkonu svého zaměstnání způsobí porušením povinnosti z pracovního poměru škodu cizímu podniku nebo jiné třetí osobě, odpovídá svému zaměstnavateli. Spoluúčast žalovaného na způsobné škodě ve výši 34 407,81 Kč činila 10 000 Kč. Žalovaný uznal co do důvodu i výše způsobenou škodu podepsáním Dohody o způsobu náhrady škody a o srážkách ze mzdy. Žalovaný se zavázal částku 10 000 Kč splácet ve splátkách po 2 500 Kč. Pracovní poměr žalovaného byl současně ukončen, z jeho mzdy bylo sraženo pouze 3 622 Kč. Na upomínky k doplacení žalovaný nereagoval. Žalobkyně proto žádá, aby žalovaný byl uznán povinným uhradit 6 378 Kč s 8,25 % úrokem z prodlení od 29. 8. 2020 do zaplacení. 2. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 3. Žalobkyně předložila listinné důkazy – pracovní smlouvu z [datum] uzavřenou mezi účastníky, fotografie způsobené škody, Záznam o vzniku škody podepsaný žalovaným, fakturu [číslo] ze dne [datum] vystavenou na částku 34 407,81 Kč, Dohodu o způsobu náhrady škody a o srážkách ze mzdy uzavřenou mezi účastníky. Obsah těchto listin je v souladu skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Bylo zjištěno, že dne [datum] byl mezi účastníky uzavřen pracovní poměr, na jehož základě žalovaný pracoval jako [anonymizována tři slova]. Dne [datum] žalovaný při výkonu práce způsobil škodu, neboť v zatáčce nepřizpůsobil rychlost vysokozdvižného vozíku, došlo k překlopení přepravovaných palet, čímž byla způsobena škoda 10 582 kusů obalů ve výši 34 407,81 Kč. Žalovaný se zavázal podíl na škodě ve výši 10 000 Kč uhradit ve splátkách tak, jak vyplývalo z Dohody o způsobu náhrady škody a o srážkách ze mzdy. 4. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 250 odst. 1 a § 263 odst. 2 zákoníku práce. Z těchto ustanovení vyplývá, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Z § 263 odst. 2 zák. práce vyplývá, uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestli-že svůj závazek nahradit škodu zaměstnavatel uznal. Dohoda musí být uzavřena písemně, jinak je neplatná. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Žalovaný jako zaměstnanec žalobkyně na základě pracovního smlouvy ze dne [datum] způsobil škodu, když dne [datum] při plnění pracovních úkolů poškodil převážené zboží, tj. 10 582 kusů obalů v hodnotě 34 407,81 Kč. Žalovaný uznal, že škodu způsobil, uzavřel se žalobkyní písemnou dohodu o způsobu náhrady škody a o srážkách ze mzdy. I když se zavázal škodu uhradit ve splátkách, svou povinnost nedodržel, uhradil pouze 3 622 Kč. Na upomínku o zaplacení zbývající částky tj. 6 378 Kč nereagoval. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky soud rozhodl o povinnosti žalovaného uhradit částku 6 378 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen zaplatit žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160/1 o.s.ř. 6. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že účastníku, který měl ve věci plný úspěch přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 1 500 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 1 500 Kč a 3 x 300 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 13 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobkyně je plátcem DPH, a to ve výši 1 134 Kč a soudní poplatek 400 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 6 934 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen uhradit do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.