16 C 203/2021-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1 500 Kč od 9. 7. 2018 do zaplacení z titulu nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne 8. 5. 2018 uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), která následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však žalobkyni dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tato smlouva je podepsána pouze předchůdkyní žalobkyně, žalovaným nikoliv, přičemž na základě této smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] zápůjčku ve výši 1 500 Kč se splatností do 8. 7. 2018. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, kontaktním emailem a telefonním číslem. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku 1 500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný dosud žalobkyni neuhradil ničeho. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce takto: 6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. 7. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala řádné uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 o.z. Žalobkyně k prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku předložila soudu pouze smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], která je však podepsána pouze předchůdkyní žalobkyně, žalovaným nikoliv, tedy tento žalobkyní předložený důkaz nepostačuje k prokázání skutečnosti, že shora uvedená smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky řádně uzavřena. Uvedená smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku na webových stránkách [webová adresa], kde se měl žalovaný nejprve zaregistrovat zadáním svých osobních údajů, následně měl žalovaný podat žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, měl mu být zaslán konkrétní návrh znění úvěrové smlouvy, dále měla být prověřena úvěruschopnost žalovaného a následně měl žalovaný odsouhlasit znění úvěrové smlouvy, na základě které mu předchůdkyně žalobkyně měla poskytnout částku 1 500 Kč. K prokázání takto popsaného způsobu uzavření smlouvy o zápůjčce však žalobkyně (kromě shora uvedené žalovaným nepodepsané smlouvy) neoznačila, ani nepředložila soudu žádný důkaz. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne 22. 10. 2021 a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o chybějících důkazech ve vztahu k řádnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Uzavření smlouvy o zápůjčce distančně prostředky komunikace na dálku obecně možné je, celý kontraktační proces vedoucí k uzavření takové smlouvy však musí být v takovém případě skutkově přesně vymezen a především následně také prokázán. Žalobkyně sice v podané žalobě kontraktační proces popsala, nicméně soudu nepředložila relevantní důkazy prokazující řádné uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku. 8. V řízení naopak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 1 500 Kč a že pohledávka vůči žalovanému byla platně postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaný žalobkyni dosud neuhradil ničeho. Částka 1 500 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku dne 2. 2. 2021, doručena žalovanému byla dne 5. 2. 2021 podle § 573 o.z., dne 8. 2. 2021 měl žalovaný plnit a ode dne 9. 2. 2021 je žalovaný v prodlení. 9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně z částky 1 500 Kč od 9. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšnému žalovanému v částce 954 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalovaného (349,89 Kč, tj. 17,99%) odečetl od částečného úspěchu žalobkyně (1 594,68 Kč, tj. 82,01%) při výsledku 64,02% z částky 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V projednávané věci žalobkyně podala tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a.t., neboť žalobkyně podává obdobné žaloby opakovaně, na ustáleném formulářovém vzoru, ve kterém uvádí obdobná skutková tvrzení lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, o uzavřené smlouvě a výši dlužných částek, přičemž tarifní hodnota v projednávané věci nepřevyšuje částku 50 000 Kč.