23 C 193/2020-30 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 816 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně„ Pojištění vozidla“. Uvedenou smlouvou se žalobkyně zavázala v případě způsobení škody provozem osobního vozidla žalovaného poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal platit žalobkyni půlročně částku 2 488 Kč, a to vždy k 30. 3. a 30. 9 příslušného roku. Den zániku této smlouvy nebyl sjednán. Žalovaný však sjednanou částku vyplývající z mezi účastníky uzavřené smlouvy od [datum] nehradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou žalobkyně ze dne 10. 12. 2018, která vyjma upozornění na možnost zániku předmětné smlouvy ke dni 8. 2. 2019, obsahovala rovněž výzvu k úhradě dlužné částky a lhůtu pro zaplacení do 8. 2. 2019. S ohledem na skutečnost, že žalovaný předmětnou dlužnou částku žalobkyni neuhradil, byl informován o svém nedoplatku ze zaniklé smlouvy za období od [datum] do [datum] ve výši 1 816 Kč prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 11. 9. 2019 odeslané žalovanému doporučeně zástupcem žalobkyně téhož dne. Přestože žalovaný nijak nezpochybnil existenci žalobkyní požadované dlužné částky, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena, žalobkyní požadovanou částku do dne vyhlášení rozsudku neuhradil. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období, není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní na dobu neurčitou uzavřené pojistné smlouvy o pojištění odpovědnosti z provozu motorového vozidla, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník, a to když od [datum] nesplnil svoji povinnost uhradit sjednané pojistné ve výši 2 488 Kč. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalovanému dne 18. 12. 2018 s výzvou k zaplacení dlužného pojistného včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti do 8. 2. 2019 pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného za období od 30. 9. 2018 do 8. 2. 2020 ve výši 1 816 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 816 Kč stanovených v souladu s návrhem žalobkyně od 10. 2. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud částečně procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši 189 Kč.