23 C 231/2020-25 — Okresní soud v Sokolově

Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 2 009 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt žalobkyně„ Pojištění vozidla“. Uvedenou smlouvou se žalobkyně pro případ újmy způsobené provozem motorového vozidla žalovaného zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění, za což se žalovaný zavázal platit žalobkyni půlročně cenu 2 897 Kč, a to vždy k 19. 4. a 19. 10. příslušného roku. Den zániku smlouvy nebyl sjednán. Žalovaný však účastníky smluvenou cenu dne 19. 4. 2019 řádně a včas nezaplatil a byl proto žalobkyní vyzván k úhradě této sjednané ceny s poučením, že pokud nebude uhrazena do 22. 8. 2019, účastníky uzavřená smlouva zanikne uplynutím téhož dne, jak je zřejmé z písemné výzvy žalobkyně ze dne 23. 6. 2019. Následně byl žalovaný vyzván k zaplacení poměrné části účastníky sjednané ceny produktu žalobkyně za období od 19. 4. 2019 do 22. 8. 2019 ve výši 2 009 Kč prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 16. 1. 2020 předložené žalobkyní včetně detailní informace k zásilce, z níž vyplývá, že příslušná zásilka byla podána téhož dne. Žalovaný nijak nezpochybnil správnost vyúčtování dluhu vzniklého z titulu pojistné smlouvy na neuhrazeném běžném pojistném, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni nebyla uhrazena. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), podle kterého pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Podle § 1 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, pojištění odpovědnosti se řídí občanským zákoníkem. Podle § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z., není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 o. z., jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a žalobkyní na dobu neurčitou uzavřené pojistné smlouvy o odpovědnosti z provozu vozidla, kde žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník, když nezaplatil sjednané pojistné, splatné dne 19. 4. 2019. Na základě upomínky žalobkyně doručené žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 22. 8. 2019 pozbyla sjednaná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne a žalovanému tak za období od 19. 4. 2019 do 22. 8. 2019 vznikla povinnost k úhradě dlužné částky představované poměrnou částí neuhrazeného pojistného ve výši 2 009 Kč. Jelikož žalovaný uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně nároku na úhradu úroků z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 009 Kč v souladu s návrhem žalobkyně od 24. 8. 2019 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1 489 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 200 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 900 Kč ve výši 189 Kč.