23 C 96/2021-19 — Okresní soud v Sokolově

V předmětném řízení žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky ve výši 10 505 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“), za motorové vozidlo [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], objem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, jehož byl žalovaný v období od 28. 3. 2019 do 31. 8. 2019 vlastníkem a provozovatelem. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ze sdělení [stát. instituce], Odboru dopravy, ze dne 18. 8. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl v období od 16. 3. 2018 do 6. 9. 2019 vlastníkem a provozovatelem osobního motorového vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Z výzvy k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 30. 1. 2020, [číslo] soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na skutečnost, že v období od 28. 3. 2019 do 31. 8. 2019 neměl k vozidlu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], objem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto byl žalobkyní vyzván k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 28. 3. 2019 do 31. 8. 2019, tj. za 157 dní při denní sazbě 65 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s jeho upomínáním ve výši 300 Kč, a to za předpokladu, že ve stanovené lhůtě 30 dní od doručení této výzvy neuhradí žalobkyní požadovaný příspěvek. Žalovaný byl rovněž poučen o možnosti doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu. Z informativního výpisu České pošty, s. p., soud zjistil, že výzva k úhradě příspěvku ze dne 30. 1. 2020 podaná k poštovní přepravě doporučeně téhož dne byla žalovanému doručena dne 31. 1. 2020. S ohledem na skutečnost, že si žalovaný uvedenou výzvu nepřebral, byla mu uložena na poště po dobu následujících 10 dní. Z upomínky žalobkyně ze dne 30. 4. 2020 a předžalobní výzvy zástupkyně žalobkyně ze dne 12. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný žalobkyní požadovaný příspěvek a náklady na upomínání v souhrnné výši 10 505 Kč neuhradil. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého je provozovatel vozidla povinen zaplatit [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku za osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 65 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 7 tohoto zákona. Uvedená výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [obec] [anonymizována dvě slova] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] [anonymizována dvě slova] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] u soudu. Podle § 570 zákona č. 89/2021 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle § 1958 o. z., je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. V dané věci nebylo u shora specifikovaného vozidla, kterého byl žalovaný v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem, sjednáno od 28. 3. 2019 do 31. 8. 2019 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem se splatností nejpozději do 2. 3. 2020. Žalovaný však i přes uvedenou výzvu žalobkyně předmětný příspěvek neuhradil. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni vzniklo právo požadovat na žalovaném úhradu příspěvku v sazbě 65 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 10 505 Kč. Jelikož žalovaný uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně nároku na úhradu úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 505 Kč v souladu s návrhem žalobkyně od 15. 3. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 2 252 Kč. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., (příprava a převzetí, písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby, výzva k plnění) ve výši 300 Kč za úkon spolu s paušální náhradou nákladů za každý úkon právní služby ve výši 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., jež byla žalobkyni přiznána v celkové výši 300 Kč za 3 úkony právní služby, a z náhrady daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % počítané ze základu 1 200 Kč ve výši 252 Kč.