33 C 285/2021-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 3 890 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 2. 10. 2020 do 9. 6. 2021 v kapitalizované výši 221 Kč představující neuhrazené pojistné z pojistné smlouvy [číslo] pro produkt životní pojištění. Žalobu odůvodnila tím, že smlouva byla uzavřena s počátkem pojištění ke dni [datum]. Pojistné bylo sjednáno v délce měsíční a za pojistné období bylo stanoveno pojistné ve výši 1 314 Kč. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 7. 2020 a z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 1. 10. 2020 a na pojistné smlouvě vznikl dluh 3 890 Kč včetně nákladů spojených s upomínáním a vymáháním. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 3. Žalobkyně k žalobě doložila pojistnou smlouvu [číslo] upomínku s upozorněním na možnost zániku pojištění včetně dokladu o jejím odeslání, oznámení o zániku pojištění, předžalobní upomínku zaslanou žalobkyní, přehled předepsaného a uhrazeného pojistného, ze kterého vyplývá žalovaná částka, pokus o smír, sazebník nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného a předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání. 4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela se žalovaným pojistnou smlouvu a žalovaný byl povinen platit pojistné. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 1. 7. 2020, proto mu žalobkyně zaslala upomínku s upozorněním na možnost zániku pojištění. Žalovaný ve stanovené lhůtě dlužné pojistné neuhradil a z důvodu neplacení pojistného došlo k zániku pojištění. Za období od 1. 7. 2020 do 1. 10. 2020 vznikl na pojistném dluh ve výši 3 890 Kč včetně nákladů spojených s upomínáním a vymáháním. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2804 o. z. platí, že upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty. Podle ust. § 2782 o. z. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu. 6. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužného pojistného dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 3 890 Kč odpovídající neuhrazenému pojistnému za období od 1. 7. 20210 do 1. 10. 2020. Žaloba byla shledána důvodná, když z doložených důkazů je zřejmé, že účastníci uzavřeli platnou pojistnou smlouvu, která zanikla z důvodu neplacení pojistného podle § 2804 o. z. ke dni 1. 10. 2020. Podle § 2782 o. z. má žalobkyně právo na neuhrazené pojistné za dobu od 1. 7. 2020 do 1. 10. 2020. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, když neuhradil pojistné splatné dne 1. 7. 2020, 1. 8. 2020 a 1. 9. 2020, má žalobkyně rovněž právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení z celkové dlužné částky ode dnem následujícím po zániku pojistné smlouvy, i když by měla nárok na úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek ode dne následujícího po faktické splatnosti pojistného. Nárok žalobkyně na úhradu nákladů spojených s upomínáním a vymáháním dlužného pojistného je odůvodněn všeobecnými pojistnými podmínkami a sazebníkem nákladů. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 890 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. 9. Vzhledem k tomu, že odvolání není proti tomuto rozsudku přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.