42 C 315/2021-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 35 991 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně (do 16.05.2017 vystupující pod obchodní firmou [právnická osoba]) a žalovaný mezi sebou distančně prostřednictvím elektronických prostředků uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] (dále jen "smlouva"). Před poskytnutím úvěru byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Na podkladě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému na jeho žádost peněžní prostředky v celkové výši 20 000 Kč, a to bankovním převodem na číslo účtu [bankovní účet], jež žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalobkyně a žalovaný si v bodě 5.1 smlouvy dále ujednali, že je žalovaný povinen uhradit poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z čerpané jistiny úvěru (dále jen "poplatek za čerpání úvěru"), tedy celkem 4 000 Kč. Tento poplatek má pokrýt náklady žalobce související zejména se zpracováním, vyhodnocením, přijetím a schválením žádosti o čerpání úvěru a zajištěním zdrojů peněžních prostředků ze strany žalobce, jejich rezervací pro úvěr a vyplacením žalovanému. V bodě 5.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že poplatek za čerpání úvěru se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. V bodě 6.1 a násl. smlouvy je sjednáno, že je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků, které mu byly žalobcem poskytnuty, úrok ve sjednané celkové výši 20% měsíčně, a to za dobu od prvního dne druhého měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků, až do jejich vrácení. V případě, že se stane celý dluh splatným postupem dle čl. 6 smlouvy, je žalovaný povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně místo sjednaného úroku ve výši 20% měsíčně. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Jeho celková výše tvořená součtem jednotlivých částek úroků účtovaných měsíčně dle výpisů k revolvingovému účtu činí 11 628 Kč. V bodě 6.2 smlouvy bylo dále sjednáno, že bude-li žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši. V bodě 6.3 smlouvy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Součástí celkové dlužné částky je smluvní pokuta ve výši 363 Kč. Žalobkyně eviduje k dnešnímu dni částečnou úhradu žalovaného v celkové výši 0 Kč. Žalovaný dlužnou částku v době splatnosti neuhradil, a je tak od 01.12.2020 v prodlení. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu celkové dlužné částky ve výši 35 991 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši. Žalovanému byla zaslána výzva k úhradě dlužné částky - předžalobní upomínka, a to dne 9.3.2021. Žalovaný ovšem do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. 2. Žalobkyně dále ve svém písemném vyjádření ze dne 3.10.2021 doplnila, že výše uvedená smlouva o revolvingovém úvěru byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným distančně prostřednictvím elektronických prostředků dne [datum]. Žalobkyně specifikovala datum čerpání revolvingového úvěru, s tím, že jistina poskytnutého úvěru činí 20 000 Kč. Žalobkyně zároveň znovu popsala jednotlivé další části žalované částky, jako je poplatek za čerpání úvěru ve výši 20% z poskytnuté jistiny v celkové výši 4 000 Kč, smluvní úroky ve výši 20% měsíčně v celkové kapitalizované výši 11 628 Kč a smluvní pokuta v celkové výši 363 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný na svůj dluh z poskytnutého úvěru nevrátil ničeho. 3. Žalovaný se k žalobě v průběhu řízení nevyjádřil k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně skrze svého právního zástupce svou neúčast u nařízeného soudního jednání omluvila, nepožádala o odročení jednání, souhlasila s jednáním a rozhodnutím věci bez její účasti. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků. Předvolání bylo účastníkům doručeno v souladu s § 115 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o.s.ř.“ 4. Soud provedl ve věci dokazování, když z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně předložila listinu nazvanou„ Smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]“ ze dne [datum] s podpisy smluvních stran (dále jen„ Smlouva“), která obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla a adresy, dále telefonní číslo a emailovou adresu a číslo bankovního účtu žalovaného. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout finanční prostředky až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč O čerpání prostředků byl žalovaný oprávněn požádat dle čl. 3 Smlouvy distančně prostřednictvím elektronických prostředků, a to prostřednictvím SMS zpráv nebo prostřednictvím formuláře pro čerpání úvěru v rámci uživatelského účtu na internetu. V čl. 4 Smlouvy – Splácení úvěru bylo smluveno, že do konce každého kalendářního měsíce počínaje po měsíci, ve kterém došlo k čerpání, musí být uhrazena tzv. minimální splátka úvěru ve výši 1/5 dlužné částky k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč, leda by dlužná částka byla nižší. V čl. 5 Smlouvy byl za každé čerpání úvěru sjednán poplatek ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, který se na konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu klienta. Úročení bylo v čl. 6 sjednáno tak, že za dobu od prvního dne druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k čerpání peněžních prostředků až do jejich vrácení, je klient povinen zaplatit z dlužné částky úrok ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se stane celý dluh splatný postupem dle čl. 6 této Smlouvy, je za dobu od prvního dne splatnosti celého dluhu až do splacení dluhu klient povinen zaplatit z peněžních prostředků sjednaný úrok ve výši 15% ročně namísto sjednaného úroku ve výši 20 % měsíčně. V případě, že se klient ocitne v prodlení se splácením dluhu či jeho části po dobu delší než dva měsíce, stává se celý dluh bez dalšího splatným, a to v souladu s čl. 6 Smlouvy, před tím, než se úvěr stane splatným v důsledku prodlení klienta, vyzve jej žalobkyně k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Úrok se ke konci každého kalendářního měsíce stává součástí jistiny dluhu klienta – viz čl. 6 Smlouvy. V bodě 6.3 Smlouvy bylo mezi žalobcem a žalovaným sjednáno, že v případě, že je žalovaný v prodlení se splacením dluhu či jeho části, je povinen dále hradit žalobci smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každý započatý kalendářní měsíc prodlení (dále jen "smluvní pokuta"). Nárok na smluvní pokutu vzniká po dobu prvních 3 měsíců prodlení žalovaného. Smluvní pokuta se na konci každého kalendářního měsíce taktéž stává součástí jistiny dluhu žalovaného. Z výpisů z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že v období od 1.8.2020 do 31.8.2020 žalovaný načerpal úvěr ve výši 20 000 Kč (platba byla poukázána ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet], když toto číslo účtu je rovněž uvedeno ve Smlouvě). Žalovaný na svůj dluh neuhradil žalobkyni před podáním žaloby ničeho, když žalovaný v průběhu ústního jednání tuto skutečnost soudu nikterak nerozporoval. Z listin předložených žalobkyní - nazvaných výpis k revolvingovému úvěru soud zjistil způsob, kterým byl evidován průběh úvěrového vztahu žalobkyně a žalovaného; tyto listiny také osvědčují složení dlužné částky, které žalobkyně prezentovala v žalobě, jedná se o měsíční výpisy z úvěrového účtu žalovaného. Z listiny nazvané předžalobní upomínka, datované dnem 9.3.2021, a z příslušného podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě s tím, že v případě nezaplacení se žalobkyně obrátí na soud. K důkazu byla rovněž doložena kopie občanského průkazu žalovaného a výplatní páska žalovaného za měsíc 2/ 2020 k prověřování úvěruschopnosti žalovaného ze strany žalobkyně před poskytnutím úvěru. 5. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění, dále jen„ o. z.“, dle kterého:„ Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“, přičemž soud je toho názoru, že Smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku z úvěrové smlouvy. Soud ovšem dospěl k závěru, že k založení vztahu ze smlouvy o úvěru mezi účastníky nedošlo, (a proto na projednávaný případ nelze aplikovat výše uvedené právní ustanovení), neboť Smlouvu považuje co do svého obsahu za neplatné právní ujednání podle § 580 a § 588 o.z., a to pro je