7 C 288/2021-19 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku 756 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené pojistné za období od 4. 6. 2020 do 11. 9. 2020, které byla žalovaná žalobkyni povinna platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení dne [datum] a dále poplatek za vyhotovení a odeslání upomínky v částce 300 Kč. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Smlouvou [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění nemovitosti. Pojistné mělo být hrazeno ročně po 1 433 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den [datum]. Účastníci si dále sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Z tvrzení žalobkyně a ní předloženého výpisu se podává, že žalovaná žalobkyni neuhradila pojistné za období od 4. 6. 2020 do 11. 9. 2020 v celkové výši 456 Kč. Dopisem žalobkyně adresovaným žalované bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou vyzvala, aby dlužné pojistné doplatila ve stanovené lhůtě, včetně poplatku za vyhotovení a odeslání upomínky v částce 300 Kč, a zároveň žalovanou upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva následujícím dnem zanikne. Dle ustanovení § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), účinného od 1. 1. 2014, se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovaným ustanovením. Žalovaná neplnila svoji povinnost včas a řádně hradit žalobkyni pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázala, když žalobkyni nezaplatila pojistné za období od 4.06.2020 do 11.09.2020 a soud proto ohledně této části nároku žalobě vyhověl. Ve vztahu k žalobkyní požadovaným nákladům na„ Upomínku k zaplacení dlužného pojistného“, kterými byla žalovaná vyzvána k úhradě nákladů na vymáhání dlužného pojistného v celkové výši 300 Kč, soud uvádí, že povinnost hradit paušalizované náklady za zaslání upomínek k plnění nebyla mezi účastníky v samotném textu předmětné pojistné smlouvy sjednána. Na základě uvedených skutečností je soud toho názoru, že nárok žalobkyně na úhradu poplatků za upomínky dlužného pojistného, kdy výše těchto poplatků byla paušalizována v separátním sazebníku, a to bez konkrétní specifikace uvedených poplatků v samotném textu účastníky sjednané pojistné smlouvy, nemůže obstát. Takový nárok svou povahou odpovídá ujednání o smluvní pokutě za porušení sjednané povinnosti žalovaného řádně hradit pojistné. K uvedenému je třeba doplnit, že Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2008, sp. zn. 32 Odo 852/2006 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2011 sp. zn. 23 Cdo 3854/2011) označuje smluvní pokutu jako paušalizovanou náhradu škody, kdy sjednaní takové paušalizované náhrady škody je třeba v rámci tuzemské právní úpravy chápat právě jako ujednání o smluvní pokutě. V rámci spotřebitelských smluv, kterou smlouva o sjednání povinného ručení dozajista je, nemohou být ujednání o smluvní pokutě, a to pod sankcí neplatnosti, součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis. Obdobný závěr je třeba učinit rovněž v projednávaném případě. V uzavřené pojistné smlouvě absentuje označení konkrétních ustanovení pojistných podmínek či dalších dokumentů, ve kterých by měly být výše uvedené informace obsaženy. Z textu pojistné smlouvy navíc nevyplývá, zda se ujednání o paušalizovaném poplatku za upomínání nachází na jednom či více místech pojistných podmínek či dalších obdobných dokumentů. V souvislosti se všemi shora uvedenými informacemi soud uzavírá, že žalobkyní požadovaný paušalizovaný poplatek za zaslání upomínky k úhradě dlužného pojistného ve výši 300 Kč za jednu upomínku je třeba považovat za neplatné a žalobu v tomto rozsahu, a to včetně příslušného kapitalizovaného úroku z prodlení, zamítnout. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do rozhodnutí soudu, octl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 307,33 Kč, přičemž tato částka představuje 20,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60,32 % a úspěchu žalované v rozsahu 39,68 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 756 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.