8 C 210/2020-18 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu dlužného pojistného z pojištění odpovědnosti z provozu vozidla VOLKSWAGEN, typ POLO, [registrační značka] za období od 18.06.2019 do 11.10.2019 vyplývajícího z pojistné smlouvy ze dne [datum] [číslo] kdy pojistná smlouva zanikla ke dni 11.10.2019 pro neplacení pojistného. K žalobě žalobkyně připojila listinné důkazy, které korespondují s tvrzeními uvedenými v žalobě. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 4. Na základě zjištění učiněných z návrhu a z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] pro pojištění odpovědnosti z provozu vozidla VOLKSWAGEN, typ POLO, [registrační značka] a žalovaný byl povinen pojistné platit ve výši 2266 Kč s čtvrtletní splatností. Neplacením pojistného došlo k ukončení pojistné smlouvy ke dni 11.10.2019, za období od 18.06.2019 do 11.10.2019 včetně, dlužné pojistné činí 2839 Kč + 600Kč jakožto náklady na upomínání. Na výzvu doručenou dne 21.2.2020 žalovaný nereagoval, dluh nehradil. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 2758 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné a podle § 12 písm. e) a § 13 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Podle ust. § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, zaniká pojištění odpovědnosti dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného. Podle ust. § 13 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo, zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno. 6. Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužného pojistného dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobkyni částku 3439 Kč odpovídající neuhrazenému pojistnému za období od 18.06.2019 do 11.10.2019, tj. do zániku pojistné smlouvy včetně nákladů na upomínání ve výši 600 Kč. Žaloba byla shledána důvodnou, když z doložených důkazů je zřejmé, že žalovaný jako pojistník uzavřel se žalobkyní pojistnou smlouvu – povinné ručení. Smlouva zanikla podle § 12 písm. e) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tedy z důvodu neplacení pojistného, když byly splněny zákonné požadavky pro zánik pojištění z důvodu nezaplacení pojistného. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu (splatnost nastala ke dni 11.10.2019), má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 o. z., jehož kapitalizovaná výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 439 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku bylo podáno na desítky žalob s obdobným obsahem pro shodného žalobce a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji podle typu žalovaného pojistného, které vyplývají z doložených listin. 8. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.