11 C 201/2022-21 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že společnost [právnická osoba] v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, jakožto dopravce poskytuje přepravní služby mj. ve vnitrostátní drážní přepravě. Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007, o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě a v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, dle vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů ČR č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a dle určených podmínek stanovených platným cenovým výměrem Ministerstva financí pro ČR vyhlásily [anonymizováno] Smluvní přepravní podmínky pro veřejnou drážní osobní dopravu, které nabyly účinnosti dne [datum] a Tarif pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel účinný od 1. 1. 2021. Žalovaná, jakožto cestující, nastoupila dne [datum] do vlaku [anonymizováno] [číslo] směr [obec], čímž v souladu s ust. bodu 5. kapitoly I. SPPO uzavřela s [anonymizováno] Přepravní smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byla povinna zaplatit [anonymizováno] cenu za přepravu ve výši 56 Kč (jízdné) stanovenou dle platného Tarifu. Po započetí přepravy se žalovaná ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizováno] neprokázala platným jízdním dokladem, čímž porušila povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. SPPO, a proto bylo pověřeným zaměstnancem [anonymizováno] sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaná byla vyzvána, aby na základě Smlouvy zaplatila jízdné ve výši 56 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného Tarifu, celkem tedy 1 056 Kč. Žalobkyně následně uzavřela dne [datum] se [právnická osoba] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mimo jiné postoupení výše popsané splatné pohledávky za žalovanou. O této skutečnosti byla žalovaná ve smyslu § 1882 odst. 1 NOZ postupitelem vyrozuměna v Oznámení o postoupení pohledávky a ve výzvě žalobkyně k zaplacení – předžalobní upomínce k zaplacení dluhu, zaslané žalované dne [datum]. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. Žalobkyně k žalobě doložila smlouvu o postoupení pohledávek, Tarify [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel platné v roce 2021, potvrzení o nedodržení SPPO, ze kterého bylo zjištěno, že žalovaná dne [datum] cestovala vlakem [číslo] bez platné jízdenky. Dále žalobkyně doložila obě zmíněné výzvy včetně oznámení postoupení pohledávky. Z předložených listin byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Žalovaná dne [datum] cestovala vlakem [číslo] mezi stanicemi [obec] a [obec] bez platné jízdenky, čímž porušila Smluvní přepravní podmínky [anonymizována dvě slova]. Je povinna uhradit žalobkyni, která smlouvou o postoupení získala aktivní legitimaci, cenu jízdného 56 Kč spolu s přirážkou 1 000 Kč. Žaloba byla shledána jako důvodná a nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaná porušila povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). Protože jízdné a přirážku neuhradila, dostala se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení. Výše úroků odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v rozsahu částky 1 056 Kč včetně příslušenství vyhověl. Žalobkyně se žalobou domáhala úhrady částky 2 112 Kč, když zřejmě omylem uplatnila týž nárok dvakrát. Ke stejnému skutku předložila dvě potvrzení o nedodržení SPPO. Následně soudu sdělila, že původní věřitel zřejmě vypracoval hlášenku duplicitně. Proto podáním ze dne 8. 6. 2022 vzala druhý uplatněný nárok zpět. Soud postupoval podle ustanovení § 96 o. s. ř. a v rozsahu zpětvzetí žaloby, řízení zastavil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žaloba byla podaná důvodně z 50 %. Proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení nemá právo žádná ze stran sporu.