16 C 193/2022-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 2 191,64 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených dodávek elektřiny a souvisejících služeb. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), se smlouvou ze dne [datum] zavázala dodávat do odběrného místa [ulice a číslo], [obec] (dále jen„ odběrné místo“), elektřinu a poskytovat služby dodávky elektřiny a žalovaný se zavázal platit za odběr této elektřiny a s tím související poskytnuté služby za podmínek stanovených ve všeobecných obchodních podmínkách předchůdkyně žalobkyně cenu stanovenou v cenících předchůdkyně žalobkyně a rozhodnutích [anonymizováno] regulačního úřadu. Úhrada ceny byla sjednána formou záloh a na základě vyúčtování žalobkyně, a to v termínech vyznačených na každém konkrétním vyúčtování, popř. plánu záloh. Doba trvání smlouvy byla sjednána na dobu určitou s možností automatického prodloužení. Předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím vyúčtování [číslo] vyzvala žalovaného k úhradě částky 332 Kč se splatností do 26. 11. 2018 za spotřebovanou elektřinu v rozsahu 0,407 MWh v období od [datum] do [datum]. Předchůdkyně žalobkyně dále prostřednictvím vyúčtování [číslo] vyzvala žalovaného k úhradě částky 1 859,64 Kč se splatností do 20. 10. 2020 za spotřebovanou elektřinu v rozsahu 0,286 MWh v období od [datum] do [datum]. Žalovaný však žádnou z uvedených faktur předchůdkyni žalobkyně neuhradil. Předchůdkyně žalobkyně následně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Žalovaný přestože nijak nezpochybnil správnost vyúčtování učiněného na základě shora specifikované smlouvy, ani nerozporoval skutečnost, že dlužná částka žalobkyni dosud nebyla uhrazena, z ničeho nevyplynulo, že by výše uvedenou cenu elektřiny a souvisejících služeb do dne vyhlášení rozsudku uhradil. 5. Na takto zjištěný skutkový stav soud aplikoval ustanovení § 1746 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého si strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle § 50 odst. 1, 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), se smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. Podle § 1751 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. V rámci předmětného závazku vystupovala předchůdkyně žalobkyně jako obchodník s elektřinou a žalovaný jako zákazník. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností automatické prolongace. Uzavřenou smlouvou se předchůdkyně žalobkyně zavázala dodat do určeného odběrného místa elektřinu a související služby a žalovaný se zavázal za dodanou elektřinu a s její dodávkou související služby zaplatit řádně a včas předchůdkyní žalobkyně stanovenou cenu, a to ve lhůtě splatnosti uvedené na konkrétních vyúčtováních dodaných sdružených služeb dodávky elektřiny či přehledu záloh. Předchůdkyně žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, tj. dodávala elektřinu a s její dodávkou související služby do sjednaného odběrného místa a provedla řádné vyúčtování ceny dodané elektřiny a souvisejících služeb. Naopak žalovaná svoje základní povinnosti vyplývající pro ni z tohoto smluvního vztahu, a to zaplatit za sdružené služby dodávky elektřiny cenu 332 Kč se splatností do 26. 11. 2018, a dále cenu 1 859,64 Kč se splatností do 20. 10. 2020, nesplnila. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla postoupena projednávaná pohledávka předchůdkyně žalobkyně, soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl. Jelikož žalovaný výše uvedené částky ve lhůtě jejich splatnosti neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal ho k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 9% ročně z částky 332 Kč od 27. 11. 2018 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1 859,64 Kč od 21. 10. 2020 do zaplacení. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.