16 C 281/2021-37 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně vůči žalovanému na zaplacení částky 14 468,04 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 14 468,04 Kč od 25. 6. 2017 do zaplacení z titulu nedoplatku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 3. 2017 (resp. smlouvy o zápůjčce ze dne 24. 3. 2017) uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), která následně pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však žalobkyni dosud ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě i přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil. 3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 3. 2017 soud zjistil, že tato smlouva je podepsána pouze předchůdkyní žalobkyně, žalovaným nikoliv, přičemž na základě této smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho účet č. [bankovní účet] zápůjčku ve výši 10 000 Kč se splatností do 24. 6. 2017. Žalovaný je ve smlouvě označen jménem, příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, kontaktním emailem a telefonním číslem. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 24. 3. 2017 částku 10 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný dosud žalobkyni neuhradil ničeho. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto: 6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). 7. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala řádné uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 o.z. Žalobkyně k prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku předložila soudu pouze smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 24. 3. 2017, která je však podepsána pouze předchůdkyní žalobkyně, žalovaným nikoliv, tedy tento žalobkyní předložený důkaz nepostačuje k prokázání skutečnosti, že shora uvedená smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky řádně uzavřena. Uvedená smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku na webových stránkách [webová adresa], kde se měl žalovaný nejprve zaregistrovat zadáním svých osobních údajů, následně měl žalovaný podat žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, měl mu být zaslán konkrétní návrh znění úvěrové smlouvy, dále měla být prověřena úvěruschopnost žalovaného a následně měl žalovaný odsouhlasit znění úvěrové smlouvy, na základě které mu předchůdkyně žalobkyně měla poskytnout částku 10 000 Kč. K prokázání takto popsaného způsobu uzavření smlouvy o zápůjčce však žalobkyně (kromě shora uvedené žalovaným nepodepsané smlouvy) neoznačila, ani nepředložila soudu žádný důkaz. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne [datum] a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o chybějících důkazech ve vztahu k prokázání řádného uzavření smlouvy o zápůjčce. Uzavřít smlouvu o zápůjčce distančně prostředky komunikace na dálku obecně možné je, celý kontraktační proces vedoucí k uzavření takové smlouvy však musí být v takovém případě skutkově přesně vymezen a především následně také prokázán. Žalobkyně sice v podané žalobě kontraktační proces popsala, nicméně soudu nepředložila relevantní důkazy prokazující řádné uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku. 8. V řízení naopak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a že pohledávka vůči žalovanému byla platně postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaný žalobkyni dosud neuhradil ničeho. Částka 10 000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2 991 odst. 2 o. z. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu k úhradě dluhu dne 2. 2. 2021, doručena žalovanému byla dne 5. 2. 2021 podle § 573 o.z., dne 8. 2. 2021 měl žalovaný plnit a ode dne 9. 2. 2021 je žalovaný v prodlení. 9. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšnému žalovanému v částce 200 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalovaného (9 058,60 Kč, tj. 45,58%) odečetl od částečného úspěchu žalobkyně (10 811,61 Kč, tj. 54,42%) při výsledku 8,84% z částky 2 252 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. V projednávané věci žalobkyně podala tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a.t., neboť žalobkyně podává obdobné žaloby opakovaně, na ustáleném formulářovém vzoru, ve kterém uvádí obdobná skutková tvrzení lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, o uzavřené smlouvě a výši dlužných částek, přičemž tarifní hodnota v projednávané věci nepřevyšuje částku 50 000 Kč.