16 C 434/2021-23 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně vůči žalované na zaplacení částky 3 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 3 000 Kč od 18. 3. 2019 do zaplacení z titulu nedoplatku ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 2. 2019 (smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 2. 2019) uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“), která následně pohledávku za žalovanou postoupila na žalobkyni. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však žalobkyni dosud ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě i přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila. 3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 2. 2019 (smlouvy o zápůjčce ze dne 15. 2. 2019) soud zjistil, že tato smlouva je podepsána pouze předchůdkyní žalobkyně, žalovanou nikoliv, přičemž na základě této smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 3 000 Kč se splatností do 17. 3. 2019. Žalovaná je ve smlouvě označena jménem, příjmením, rodným číslem, adresou bydliště, kontaktním emailem a telefonním číslem. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná dosud žalobkyni neuhradila ničeho. 5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto: 6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). 7. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala řádné uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2 390 o.z. Žalobkyně k prokázání uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku předložila soudu pouze smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 15. 2. 2019, která je však podepsána pouze předchůdkyní žalobkyně, žalovanou nikoliv, tedy tento žalobkyní předložený důkaz nepostačuje k prokázání skutečnosti, že shora uvedená smlouva o zápůjčce byla mezi účastníky řádně uzavřena. Uvedená smlouva měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostředky komunikace na dálku na webových stránkách [webová adresa], kde se měla žalovaná nejprve zaregistrovat zadáním svých osobních údajů, následně měla žalovaná podat žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, měl jí být zaslán konkrétní návrh znění úvěrové smlouvy, dále měla být prověřena úvěruschopnost žalované a následně měla žalovaná odsouhlasit znění úvěrové smlouvy, na základě které jí předchůdkyně žalobkyně měla poskytnout částku 3 000 Kč. K prokázání takto popsaného způsobu uzavření smlouvy o zápůjčce však žalobkyně (kromě shora uvedené žalovanou nepodepsané smlouvy) neoznačila, ani nepředložila soudu žádný důkaz. Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne [datum] a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o chybějících důkazech ve vztahu k prokázání řádného uzavření smlouvy o zápůjčce. Uzavřít smlouvu o zápůjčce distančně prostředky komunikace na dálku obecně možné je, celý kontraktační proces vedoucí k uzavření takové smlouvy však musí být v takovém případě skutkově přesně vymezen a především následně také prokázán. Žalobkyně sice v podané žalobě kontraktační proces popsala, nicméně soudu nepředložila relevantní důkazy prokazující řádné uzavření smlouvy o zápůjčce prostředky komunikace na dálku. 8. V řízení naopak bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 3 000 Kč a že pohledávka vůči žalované byla platně postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaná žalobkyni dosud neuhradila ničeho. Částka 3 000 Kč tak představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované ve smyslu § 2 991 odst. 2 o. z. Žalobkyně odeslala žalované výzvu k úhradě dluhu dne 16. 5. 2021, doručena žalované byla dne 19. 5. 2021 podle § 573 o.z., dne 20. 5. 2021 měla žalovaná plnit a ode dne 21. 5. 2021 je žalovaná v prodlení. 9. Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl. Přiznaný úrok z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku žalobu jako nedůvodnou zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšné žalované (přičemž úspěch žalované byl nepatrný) v částce 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V projednávané věci žalobkyně podala tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a.t., neboť žalobkyně podává obdobné žaloby opakovaně, na ustáleném formulářovém vzoru, ve kterém uvádí obdobná skutková tvrzení lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, o uzavřené smlouvě a výši dlužných částek, přičemž tarifní hodnota v projednávané věci nepřevyšuje částku 50 000 Kč.