23 C 157/2021-90 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 579 Kč od 31. 10. 2019 do 25. 2. 2021 z titulu uhrazení pojistného po splatnosti. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Smlouvou ze dne [datum] převedla předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni právo požadovat na žalovaném úhradu projednávaného nároku. Mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva [číslo] jejímž předmětem byl produkt předchůdkyně žalobkyně„ Autopojištění 2015“. Touto smlouvou se předchůdkyně žalobkyně pro případ způsobení škody provozem motorového vozidla tovární značky Opel, model Vectra, [registrační značka], zavázala poskytnout žalovanému nebo třetí osobě sjednané plnění. Za tento závazek předchůdkyně žalobkyně se žalovaný počínaje dnem 25. 2. 2019 zavázal platit měsíčně částku 452 Kč, a to vždy k 25. dni v příslušném měsíci. Doba trvání smlouvy nebyla sjednána. Za součást předmětné smlouvy byly v jejím textu označeny také Podmínky pojištění, (dále jen„ pojistné podmínky“). Žalovaný však účastníky smluvenou částku za produkt předchůdkyně žalobkyně ve výši 452 Kč dne 25. 7. 2019 neuhradil. Na tuto skutečnost byl žalovaný upozorněn písemnou upomínkou předchůdkyně žalobkyně ze dne 10. 9. 2019, která vyjma poučení o možném zániku uzavřené smlouvy obsahovala rovněž výzvu k úhradě žalovaným doposud nezaplacené dlužné ceny za produkt předchůdkyně žalobkyně. Lhůta pro zaplacení souhrnu obou částek byla stanovena do 30. 10. 2019. S ohledem na skutečnost, že žalovaný cenu za produkt předchůdkyně žalobkyně ani přes její výzvu neuhradil, byl mu oznámen zánik shora specifikované smlouvy ke dni 30. 10. 2019 a žalovaný byl vyzván k úhradě nedoplatku ze zaniklé smlouvy v souhrnné výši 1 579 Kč. V neposlední řadě pak byl žalovaný vyzván k úhradě tohoto nedoplatku rovněž prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 12. 11. 2020 odeslané žalovanému zástupcem předchůdkyně žalobkyně téhož dne. Žalovaný však požadovanou částku dlužného pojistného ve výši 1 579 Kč uhradil až po podání projednávané žaloby, tedy dne 25. 5. 2021. Úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 579 Kč od 31. 10. 2019 do 25. 5. 2021 však zůstal neuhrazen. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období. Podle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle § 1751 odst. 1 o. z. část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle § 1932 o. z. platí, je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud uzavírá, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva o odpovědnosti z provozu motorového vozidla na dobu neurčitou, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení pojistitele a žalovaný jako pojistník. Pojistné období bylo smluveno jako měsíční, přičemž počátek prvního pojistného období byl stanoven na 25. 2. 2019. Žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z mezi ním a předchůdkyní žalobkyně uzavřené pojistné smlouvy, a to když ve lhůtě splatnosti do 25. 7. 2019, 25. 8. 2019, 25. 9. 2019 a 25. 10. 2019 neuhradil sjednané pojistné v souhrnné výši 1 579 Kč za příslušná pojistná období. Na základě upomínky předchůdkyně žalobkyně doručené žalovanému s výzvou k zaplacení dlužného pojistného, včetně upozornění na zánik pojištění v případě neuhrazení tohoto pojistného a lhůtou splatnosti delší než jeden měsíc, konkrétně do 30. 10. 2019, pozbyla předmětná pojistná smlouva svojí platnosti uplynutím téhož dne. Žalovaný následně, tedy po nejzazším datu splatnosti dne 30. 10. 2019, uhradil předchůdkyni žalobkyně dne 25. 2. 2021 částku ve výši 1 579 Kč. Žalovaný tak v souladu se shora citovanou právní úpravou uhradil jistinu dluhu, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 579 Kč od 31. 10. 2019 do 25. 2. 2021 však zůstal neuhrazen. S ohledem na skutečnost, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k postoupení nároku na úhradu tohoto úroku, jakož i s ohledem na výše uvedené skutečnosti, soud žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 579 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.