23 C 196/2021-56 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobce na úhradu nákladů za dopravu ve výši 1 136 Kč s příslušenstvím. 2. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Jak vyplývá z úředních záznamů Policie České republiky ze dne 12. 2. 2020, 7. 3. 2020, 8. 8. 2020, 19. 12. 2020, 15. 3. 2021, 16. 3. 2021 a 5. 4. 2021, bylo kontrolami příslušníků Policie České republiky v obci [obec] zjištěno, že se žalovaný dopustil ve výše uvedených případech násilností, ať už vůči svému okolí či příslušníkům Policie České republiky, ničení majetku, rušení nočního klidu, atp. Ve všech výše uvedených případech byla u žalovaného zjištěna přítomnost alkoholu v organismu žalovaného téměř dosahující či přesahující 2 ‰ alkoholu v dechu. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti byl žalovaný příslušníky Policie České republiky převezen na Protialkoholní záchytnou stanici na adrese [adresa]. Za tímto účelem tak byla dne 12. 2. 2020, 7. 3. 2020, 8. 8. 2020, 19. 12. 2020, 15. 3. 2021, 16. 3. 2021 a 5. 4. 2021 služebním vozidlem Policie České republiky Škoda Octavia, [registrační značka] (dne 12. 2. 2020) a [anonymizováno] (v ostatních termínech), ujeta vzdálenost 26 kilometrů, což představovalo náklady na dopravu v souhrnné výši 1 136 Kč. I přesto, že byl žalovaný k úhradě těchto částek s lhůtou pro zaplacení nejpozději do 15. 7. 2021 písemně vyzván, do dne vyhlášení rozsudku na žalobkyní požadované plnění ničeho neuhradil. 4. Zjištěný skutkový stav soud posuzoval po právní stránce v souladu s ustanovením § 89b zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen„ zákon o ochraně zdraví“), podle kterého osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je mimo jiné povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici. Podle § 89e zákona o ochraně zdraví prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky hradí osoba, které byla záchytná služba poskytnuta mimo jiné také náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pravidla pro výpočet nákladů dopravy jsou pro rok 2020 stanoveny vyhláškou č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, kde sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel činila 4,20 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty činila u automobilového benzínu 95 oktanů 32 Kč a pro rok 2021 (do 18. 10. 2021) vyhláškou č. 589/2020 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, kde sazba základní náhrady za 1 km jízdy u osobních silničních motorových vozidel činila 4,40 Kč a výše průměrné ceny za 1 litr pohonné hmoty činila u automobilového benzínu 95 oktanů 27,80 Kč. Podle § 1958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, je krajské ředitelství organizační složkou státu a účetní jednotkou, jehož příjmy a výdaje jsou součástí rozpočtové kapitoly ministerstva, v čele krajského ředitelství je krajský ředitel, který je také vedoucím organizační složky státu, útvary policie zřízené v rámci jeho působnosti jsou vnitřními organizačními jednotkami krajského ředitelství. Podle § 19 o. s. ř. způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. 5. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. [stát. instituce] je organizační složka státu, a proto ve věcech týkajících se krajského ředitelství policie je v projednávané věci aktivně legitimovaný stát, tj. [země], jejímž jménem jedná předmětné krajské ředitelství. Žalovanému v důsledku jeho ovlivnění alkoholem a z toho vyplývajícího ohrožení sebe nebo jiné osoby, majetku nebo veřejného pořádku vznikla povinnost se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, kam byl příslušníky Policie České republiky převezen. S ohledem na skutečnost, že byla přítomnost alkoholu v organismu žalovaného potvrzena, vznikla žalovanému povinnost uhradit žalobkyni náhradu nákladů na dopravu v souhrnné výši 1 136 Kč splatných dne 15. 7. 2021. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 136 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 136 Kč stanovených k prvému dni prodlení žalovaného, tak jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku. 6. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalovanému, který ve věci úspěch neměl. Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně náhradu nákladů řízení nepožadovala a žalovaný na náhradu nákladů neměl právo, rozhodl soud tak, že právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal žádnému z účastníků. 8. Výrok o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek je odůvodněn § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen. V daném případě je žalobkyně podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích osvobozena od povinnosti zaplatit soudní poplatek, a tedy, v kontextu informací uvedených výše, přešla povinnost uhradit soudní poplatek na žalovaného. Soudní poplatek činí podle Položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč Soudní poplatek je třeba zaplatit podepsanému soudu v kolcích nebo na účet.