23 C 204/2022-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 4. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 681 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila mezi účastníky uzavřenou dohodou o uznání dluhu ve znění jejího dodatku, v níž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 27 181 Kč co do důvodu a výše a zavázala se jej uhradit v 46 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se splátkovým kalendářem uvedeným v této dohodě. Žalovaná však sjednané splátky řádně nehradila, když se s úhradou 23. a 24. splátky dostala do prodlení. V důsledku toho žalobkyně využila svého práva a přistoupila k zesplatnění dluhu oznámením, jež odeslala žalované dne 10. 3. 2022 a vyzvala žalovanou k zaplacení celého dluhu do 21. 3. 2022 Ani do tohoto data nebyl dluh zaplacen a žalobkyně se proto domáhá svých práv soudní cestou, a to včetně úhrady zákonného příslušenství. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z provedených důkazů učinil soud následující dílčí skutková zjištění: 5. Z listiny označené jako„ Splátková dohoda“ a„ Dodatek č. 1“ soud zjistil, že se žalovaná a žalobkyně písemně dohodly, že žalovaná uhradí žalobkyni částku 27 181 Kč, a to po 46 částech v přesné výši a termínech specifikovaných v předmětné dohodě, kdy celá částka měla být popsaným způsobem uhrazena do 25. 9. 2023, a to jako svůj dluh ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba], neboť společnost [právnická osoba] převedla právo domáhat se úhrady předmětné částky na žalobkyni. Žalobkyně a žalovaná se dále dohodly, že pro případ, kdy by žalovaná neuhradila nejméně dvě z dohodnutých částek ve sjednaném termínu, je žalobkyně oprávněna požadovat po žalované úhradu celé, do té doby neuhrazené částky. 6. Z listin označených jako„ Zesplatnění dluhu“ a„ Výzva před podáním žaloby“ a listin označených jako„ Podací arch“ soud zjistil, že žalobkyně dne 14. 3. 2022 odeslala prostřednictvím provozovatele poštovních služeb žalované výzvu k úhradě částky 11 681 Kč, a to do 21. 3. 2022. 7. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná do podání žaloby uhradila žalobkyni částku vyšší než 15 500 Kč. 8. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. 9. Podle § 1931 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 10. Podle § 1958 odst. 1 o. z. platí, je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 12. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 14. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud uzavřel, že žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše ve smyslu ustanovení § 2053 o. z. (srov. nález Ústavního soudu ze dne 10. 3. 2020, sp. zn. III. ÚS 392/20) a zavázala se jej uhradit v pravidelných 46 měsíčních splátkách nejpozději do 25. 9. 2023. Pro případ prodlení s úhradou nejméně dvou splátek, bylo žalobkyní a žalovanou smluveno oprávnění žalobkyně požadovat na žalované úhradu celé, z předmětného uznaného dluhu do té doby neuhrazené, částky. S ohledem na skutečnost, že žalovaná 23. a 24. sjednanou splátku neuhradila, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě celého, do té doby neuhrazeného dluhu ve výši 11 681 Kč, a to prostřednictvím písemného oznámení odeslaného žalované prostřednictvím poštovní přepravy dne 14. 3. 2022. Okamžik dojití tohoto oznámení byl při zohlednění data jeho podání k poštovní přepravě a běžné délky doručování zásilek prostřednictvím poštovní přepravy, jakož i při zohlednění § 573 o. z., stanoven nejpozději na 17. 3. 2022. Splatnost pak byla s ohledem na žalobkyní poskytnutou lhůtu k úhradě stanovena na 21. 3. 2022 (§ 1958 o. z.). 15. V kontextu všech shora uvedených skutečností tak soud uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni částku 11 681 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 681 Kč od 22. 3. 2022 do zaplacení (§ 1968 o. z. a § 1970 o. z.). 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 11 681 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.