23 C 259/2022-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 2 000 Kč s příslušenstvím z titulu neplacení příspěvku podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 4. Žalovaná přestože byla v období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 evidována v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel motocyklu [registrační značka] [VIN kód], objem válců motoru nad 500 cm3, (dále jen„ vozidlo“), neměla ve shora uvedeném období k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění byla žalovaná písemnou výzvou žalobkyně ze dne 11. 11. 2021, doručenou jí dne 15. 11. 2021, obsahující údaje o registrační značce vozidla, VIN, čísle technického průkazu, jakož i údaje o možnosti žalované doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, vyzvána k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021, tj. za 80 dní při denní sazbě 25 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalované ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaná neuhradí požadovaný příspěvek. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku žalobou nárokovanou částku uhradila či uvedla okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek, zpochybnila správnost vyúčtování předmětné částky, stejně tak jako že by rozporovala skutečnost, že nárokovaná částka žalobkyni dosud nebyla uhrazena. 5. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, podle kterého jsou vlastník a provozovatel tuzemského vozidla povinni zaplatit společně a nerozdílně [obec] [anonymizována dvě slova] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, tj. že musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel splněna po celou dobu povinnost pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle § 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, je tuzemským vozidlem vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel vedené podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích. Podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla stanoví výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek Ministerstvo financí vyhláškou. Podle § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí denní sazba příspěvku za motocykl se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3 25 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla povinnost zaplatit příspěvek a náklady zaniká, pokud [název žalobkyně] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 7 tohoto zákona. Uvedená výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [obec] [anonymizována dvě slova] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [obec] [anonymizována dvě slova] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [obec] [anonymizována dvě slova] u soudu. Podle § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 570 o. z., právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V dané věci žalovaná neměla u shora specifikovaného tuzemského vozidla (§ 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kterého byla žalovaná v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem (podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), sjednáno od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla, a to ačkoliv k tomu byla povinna (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalované tak vznikla povinnost k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně proto vyzvala žalovanou do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvku, a to písemnou výzvou obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), se splatností nejpozději do 14. 1. 2022 (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). Žalovaná však i přes uvedenou výzvu žalobkyně předmětný příspěvek neuhradila. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 13. 11. 2020 do 31. 1. 2021 vzniklo právo požadovat na žalované úhradu příspěvku v sazbě 25 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem tedy 2 300 Kč (§ 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. f) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Jelikož žalovaná uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradila a neučinila tak ani doposud, zavázal ji k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 000 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 26. 1. 2022 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb). 7. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 K