23 C 342/2022-24 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky ve výši 7 860 Kč s příslušenstvím z důvodu nesplnění povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni příspěvky podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. 4. Žalovaný byl v období od 5. 10. 2020 do 5. 1. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 [registrační značka], [VIN kód], neměl ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění odeslala žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy žalovanému písemnou výzvu ze dne 3. 2. 2021, která byla žalovanému doručena, obsahující údaje o registrační značce, VIN a čísle technického průkazu výše uvedeného automobilu, jakož i poučení o možnosti žalovaného doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 5. 10. 2020 do 5. 1. 2021, tj. za 93 dní při denní sazbě 30 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaný neuhradí požadovaný příspěvek. 5. Dále byl žalovaný v období od 10. 12. 2020 do 25. 2. 2021 evidován v registru silničních vozidel jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, [registrační značka], [VIN kód], neměl ve shora uvedeném období k tomuto automobilu sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu. S ohledem na absenci předmětného pojištění odeslala žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy žalovanému písemnou výzvu ze dne 19. 4. 2021, která byla žalovanému doručena, obsahující údaje o registrační značce výše uvedeného automobilu, VIN, čísle technického průkazu, jakož i poučení o možnosti žalovaného doložit žalobkyni okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti žalobkyně uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů u soudu, se lhůtou ke splnění do 60 dnů od doručení této výzvy, k úhradě zákonného příspěvku do garančního fondu žalobkyně, a to za období od 10. 12. 2020 do 25. 2. 2021, tj. za 78 dní při denní sazbě 65 Kč, jakož i k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného ve výši 300 Kč, za předpokladu, že ve stanovené lhůtě žalovaný neuhradí požadovaný příspěvek. 6. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný žalobkyni do dne vyhlášení rozsudku žalobou nárokované finanční prostředky uhradil či uvedl okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvky, zpochybnil správnost vyúčtování předmětných částek, stejně tak jako že by rozporoval skutečnost, že nárokované částky žalobkyni dosud nebyly uhrazeny. 7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. V dané věci žalovaný neměl u shora specifikovaných tuzemských vozidel (§ 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), kterých byl žalovaný v rozhodné době vlastníkem a provozovatelem (podle § 4 odst. 2 písm. a), b) zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), sjednáno od 5. 10. 2020 do 5. 1. 2021 a od 10. 12. 2020 do 25. 2. 2021 pojištění odpovědnosti z provozu těchto vozidel, a to ačkoliv k tomu byl povinen (§ 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalovanému tak vznikla povinnost k úhradě zákonných příspěvků do garančního fondu žalobkyně (§ 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). Žalobkyně proto vyzvala žalovaného do 1 roku ode dne vzniku povinnosti k zaplacení příspěvků, a to písemnými výzvami obsahující veškeré náležitosti stanovené příslušným právním předpisem (§ 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), se splatností nejpozději (v pořadí výzev uvedených shora) do 9. 4. 2021 a 21. 6. 2021. Splatnost byla stanovena uplynutím lhůty 60 dnů od dojití shora specifikovaných výzev do faktické dispozice žalovaného (§ 570 o. z., § 1958 o. z.). Okamžik dojití těchto výzev byl s ohledem na datum jejich odeslání, běžnou délku doručování zásilek prostřednictvím poštovní přepravy a ustanovení § 573 o. z. a § 607 o. z. stanoven nejpozději na 8. 2. 2021 a 22. 4. 2021. Žalovaný však i přes uvedené výzvy žalobkyně předmětné příspěvky neuhradil. V kontextu těchto skutečností tak žalobkyni za období od 5. 10. 2020 do 5. 1. 2021 a od 10. 12. 2020 do 25. 2. 2021 vzniklo právo požadovat na žalovaném úhradu příspěvků v sazbě 30 Kč a 65 Kč za jeden den absence předmětného pojištění, a to včetně paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvky v souhrnné výši 600 Kč, celkem tedy 8 460 Kč (§ 4 odst. 4 a 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2 odst. 1 písm. e) a h) a § 2a vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb.). Jelikož žalovaný uvedenou dlužnou částku dobrovolně neuhradil a neučinil tak ani doposud, zavázal jej k tomu soud svým rozhodnutím, a to včetně úhrady úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 790 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 20. 4. 2021 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 5 070 Kč, v souladu s návrhem žalobkyně, od 4. 7. 2021 do zaplacení (§ 1968 o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 7 860 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.