42 C 13/2022-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 2 148 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] [obec] a [obec] u [obec] a [datum] ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] u [obec] a [obec] [obec] a, čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného ve výši dle Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu osob, a to v částce 2 x 74 Kč. Za porušení § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, byla žalovanému vyměřena v obou případech přirážka 1 000 Kč, a to v souladu s § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a Tarifem [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel. [právnická osoba] tak vznikla vůči žalovanému pohledávka ve výši 2 148 Kč, kterou dosud nehradil. Tuto pohledávku postoupila předchůdkyně žalobkyně dne [datum] [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji následně dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalovaný neuhradil svůj dluh ani poté, co mu byla odeslána předžalobní upomínka, kde byl upozorněn na možnost vymáhání dluhu soudně. 2. Řízení bylo co do částky 1 074 Kč s příslušenstvím částečně zastaveno usnesením Okresního soudu v Sokolově č.j. EPR 229707/2021-5, a to z důvodu překážky věci pravomocně rozhodné, když soud z úřední činnosti zjistil, že ohledně jízdy žalovaného bez platného jízdního dokladu popsané v nároku č. 1 žaloby bylo již pravomocně rozhodnuto, a to rozsudkem Okresního soudu v Sokolově sp.zn. 11 C 31/2020 ze dne 26.2.2020, který nabyl právní moci dne 16.3.2020. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani na výzvu soudu učiněnou v souladu s ustanovením § 114a odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 4. Žalobkyně k žalobě doložila smlouvu o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] na základě rámcové smlouvy o postupování pohledávek mezi těmito dvěma společnostmi ze dne [datum], smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalobkyní, obě smlouvy o postoupení pohledávek obsahují v příloze seznam postupovaných pohledávek, tarif [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek ze dne 29.1.2018, oznámení o závadách ze dne 29.1.2018 a předžalobní upomínku včetně dokladu o jejím odeslání dne 27.4.2019. Listinné důkazy týkající se jízdy bez platného jízdního dokladu dne [datum] soud neprováděl, když řízení bylo v této části pravomocně zastaveno. 4. Z listinných důkazů založených ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaný dne [datum] využil k cestě vlak [číslo] mezi stanicemi [obec] u [obec] a [obec] [obec] bez platné jízdenky, čímž porušil smluvní přepravní podmínky [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní přepravu. Žalovaný je povinen uhradit předchůdkyni žalobkyně cenu jízdného 74 Kč spolu s přirážkou k jízdnému ve výši 1 000 Kč, tato pohledávka předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a následně na žalobkyni, a to na základě výše uvedených smluv o postoupení pohledávek. Žalovaný byl prokazatelně obeslán předžalobní upomínkou, dluh nebyl dosud uhrazen. 5. Žaloba byla s ohledem na obsah výše uvedených listinných důkazů a na absenci obrany ze strany žalovaného shledána důvodná, nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaná porušil povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). V souladu s citovanými právními předpisy a smluvními přepravními podmínkami [anonymizována dvě slova] pro veřejnou osobní přepravu je žalovaný povinen uhradit žalobci cenu jízdného ve výši 74 Kč dle tarifu [anonymizována dvě slova] a přirážku k jízdnému, která dle tarifu [anonymizována dvě slova] činí 1 000 Kč. Splatnost pohledávky nastala [datum], tedy v den provedení přepravní kontroly. Protože žalovaný jízdné a přirážku neuhradil, dostal se do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl, a to v rozsahu po částečném zastavení řízení. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 074 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. 7. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.