42 C 183/2022-31 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 12. 2018 do 27. 7. 2020. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná coby úvěrovaný uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO] (ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO]) (dále jen„ původní věřitel“) Smlouvu o úvěru (dále jen " Smlouva), na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč. Pohledávka vůči žalované vyplývající ze Smlouvy o úvěru byla dále postoupena společností [právnická osoba] na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnosti [právnická osoba], [IČO], která jej následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. Částka 10 000 Kč, kterou žalobkyně považuje za bezdůvodné obohacení, byla žalované poskytnuta dne 12.12.2017 v hotovosti bez právního titulu, tuto částku je žalovaná povinna žalobkyni vydat. Žalobkyně se touto žalobou však nedomáhá vydání bezdůvodného obohacení ve výši 10 000 Kč, ale pouze zákonného příslušenství ve formě zákonného úroku z prodlení z částky ve výši 10 000 Kč, a to ode dne 8.12.2018 do 27.7.2020. Původní věřitel žalované poskytl částku 10 000 Kč v hotovosti dne [datum]. Zákonný úrok z prodlení z částky 10 000 Kč je požadován ode dne 8.12.2018 z toho důvodu, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dlužné částky dopisem předchozího věřitele, společností [právnická osoba], ze dne 30.11.2018, tento dopis ze dne 30.11.2018 byl zasílán žalované doporučenou zásilkou dne 3.12.2018 a to na poslední známou adresu žalované, tento dopis byl žalované doručena dle domněnky doby dojití podle ustanovení § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání, tedy žalované došla dne 6.12.2018. Následujícího dne (7.12.2018) byla žalovaná povinna plnit a od 8.12.2018 je proto žalovaná v prodlení a je povinna hradit zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce před podáním žaloby vyzvala žalovanou k dobrovolnému splnění povinnosti písemnou předžalobní upomínkou, která obsahovala základní skutkový a právní rozbor věci, leč bezvýsledně. Žalobkyně se k věci vyjádřila znovu písemným podáním ze dne 17.6.2022, a to nikoliv na výzvu soudu, když zopakovala skutková tvrzení uvedená v žalobě. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. 3. Z listinných důkazů založených žalobkyní ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. O dluhu žalované ze Smlouvy bylo již zdejším a odvolacím soudem jednou rozhodováno, v rámci rozsudku Okresního soudu v Sokolově č.j. 16 C 418/2020-33 ze dne 5.3.2021 potvrzeného rozsudkem Krajského soudu v Plzni č.j. 25 Co 140/2021-74 bylo rozhodnuto o neplatnosti Smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy a žalované uložena povinnost k úhradě pouze bezdůvodného obohacení v částce 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75% ročně z částky 10 000 Kč od 28.7.2020 do zaplacení. Tyto rozsudky však nenabyly právní moci a byly zrušeny v rámci rozhodnutí o zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby – viz usnesení Okresního soudu v Sokolově č.j. 16 C 418/2020-96 ze dne 12.1.2022. Překážka věci pravomocně rozhodnuté tedy nenastupuje a soud může ve věci opakovaně rozhodnout. Sama žalobkyně částku 10 000 Kč považuje dle skutkových tvrzení žaloby za bezdůvodné obohacení a soud se tedy v rámci tohoto řízení nezabýval důvody neplatnosti Smlouvy. Z listin předložených žalobkyní k důkazu vyplývá oprávněnost jejího nároku, když žalobkyně předloženou Smlouvou prokázala, že žalovaná částku 10 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu Smlouvy, tuto částku považuje soud shodně se žalobkyní za bezdůvodné obohacení žalované, plnění bez existence platného právního titulu. Soud vychází ze skutkových tvrzení žalobkyně, že žalovaná tuto částku do dnešního dne nevrátila, žalovaná tuto skutečnosti v řízení nevyvrátila. Žalobkyně je v řízení aktivně věcně legitimována, což doložila předloženými smlouvami o postoupení pohledávek s spolu se seznamy postupovaných pohledávek, o postoupení pohledávky byla žalovaná informována písemně. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána z úhradě dluhu dopisem předchozího věřitele, společností [právnická osoba], ze dne 30.11.2018, tento dopis ze dne 30.11.2018 byl zasílán žalované doporučenou zásilkou dne 3.12.2018 a to na poslední známou adresu žalované, tento dopis byl žalované doručen dle domněnky doby dojití podle ustanovení § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z“), třetí pracovní den po odeslání, tedy žalované došla dne 6.12.2018. Následujícího dne (7.12.2018) byla žalovaná povinna plnit a od 8.12.2018 je proto žalovaná v prodlení a je povinna hradit zákonný úrok z prodlení. 4. Z hlediska právního posouzení se tedy v částce 10 000 Kč jedná o bezdůvodné obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o.z:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Vydání jistiny bezdůvodného obohacení však žalobkyně v rámci žaloby nepožaduje. Pokud jde o úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení, je potřeba vyjít z § 1958 odst. 2 o.z., podle něhož:„ Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.“ Žalovaná byla vyzván k plnění prokazatelně dopisem předchozího věřitele, společností [právnická osoba], ze dne 30.11.2018, tento dopis ze dne 30.11.2018 byl zasílán žalované doporučenou zásilkou dne 3.12.2018 a to na poslední známou adresu žalované, tento dopis byl žalované doručen dle domněnky doby dojití podle ustanovení § 573 o.z, třetí pracovní den po odeslání, tedy žalované došla dne 6.12.2018. Následujícího dne (7.12.2018) byla žalovaná povinna plnit a od 8.12.2018 je proto žalovaná v prodlení a je povinna hradit zákonný úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o.z. ve výši odpovídající ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalované. Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněné Smlouvy o postoupení pohledávek jsou smlouvami, na základě které došlo ke změně v osobě věřitele pohledávek za žalovanou dle ustanovení § 1879 o.z. a žalobkyni tak svědčí aktivní věcná legitimace ve sporu. Žaloba tedy byla podána důvodně. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 475 Kč (kapitalizované úroky z prodlení požadované v žalobě) sestávající z částky 200 Kč za každý ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyni nebyla přiznána náhrada nákladů řízení za právní úkon spočívající v písemném podáním ze dne [datum], které bylo soudu zasláno nikoliv na výzvu soudu, když žalobkyně v písemném podání pouze zopakovala skutková tvrzení uvedená v žalobě.