8 C 207/2021-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 1020 Kč s příslušenstvím plynoucí z toho, že žalovaná dne [datum] nastoupila k přepravě na lince [číslo] [právnická osoba] podnik měst [obec] a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], kdy tím došlo k uzavření smlouvy o přepravě osob, přičemž žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu (viz zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]), porušila tím povinnosti cestujícího, a proto ji vznikla povinnost uhradit jízdné (20Kč) a přirážku k jízdnému (1000Kč), a to v celkové výši 1020 Kč, kdy předmětnou částku žalovaná neuhradila. Uplatněný nárok žalobkyně prokazuje s žalobou předloženými listinami. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřila. 4. Z podané žaloby a předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalovaná dne [datum] nastoupila k přepravě na lince [číslo] [právnická osoba] podnik měst [obec] a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], při prováděné kontrole oprávněnou osobou, o které byl proveden zápis o provedené přepravní kontrole [číslo] se neprokázala platným jízdním dokladem, jízdné ve výši 20Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1000Kč na místě a v den její splatnosti k [datum] ani později ke kvalifikované výzvě (zaslané dne [datum]) neuhradila. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2550 o.z., podle kterého se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Z § 18 a) odst. 2 a 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění, z § 37 odst. 5 písm. b) a c) a § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. o drahách, v platném znění, z § 7 odst. 5 vyhlášky č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, tarifu a ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně vyplývá, že cestující, který se nemůže prokázat platným jízdním dokladem o zaplacení ceny stanovené za přepravu, je povinen zaplatit jízdné 20 Kč a přirážku 1 000 Kč. 6. Na základě doložených důkazu, zjištěného skutkového stavu a absence jakéhokoliv tvrzení žalované dospěl soud po právní stránce k závěru, že žaloba je důvodná. Jak vyplývá ze skutkových závěrů, žalovaná v předmětný den nastoupila k přepravě dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní, tedy platně uzavřela smlouvu o přepravě osob. Žalovaná se neprokázala platným jízdním dokladem, proto je v souladu se shora citovanou právní úpravou a přepravním řádem povinen uhradit jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1000Kč se splatností k [datum]. Dlužnou částku ve výši celkem 1020Kč žalovaná neuhradila ve lhůtě splatnosti, dluh nebyl uhrazen ani po kvalifikované výzvě žalobkyně. Z těchto důvodů tedy soud rozhodl o povinnosti žalované uhradit žalobkyni předmětný dluh. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinna zaplatit žalobkyni i požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná je pak povinna uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením dle § 160, odst. 1 o.s.ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 020 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.