8 C 22/2022-34 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 3 753,84 Kč s příslušenstvím, představující žalovaným nesplacené peněžní prostředky poskytnuté mu společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s příslušenstvím, a to na základě mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřené smlouvy o sporožirovém účtu a o úvěru ze dne [datum] a [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dne [datum] ve smlouvě o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu písemně dohodli, že předchůdkyně žalobkyně bude žalovanému na jeho žádost poskytovat i opakovaně peněžní prostředky do maximální výše 5 000 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně, současně se žalovaný zavázal nepřekročit předmětný limit. Žalovaný nepovolený debetní zůstatek překročil, když vyčerpal částku celkem 5649,06Kč, přes upomínky učiněné ze strany předchůdkyně žalobkyně vyrovnán nebyl, když uhradil jen 1895,22 Kč, což představovalo závažné porušení Smlouvy o úvěru, a proto předchůdkyně žalobkyně převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 1.10.2020 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky s úroky. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentu ve výši v souladu s platným oznámením předchůdkyně žalobkyně, tj. ve výši 18,90 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši v souladu s platným oznámením ČS. Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1.10.2020 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným ve výši 3753,84Kč vyplývající z výše uvedené smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených, byla ze strany předchůdkyně žalobkyně postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni 1.7.2021. Žalovaný svůj dluh dosud neuhradil. 5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění, když soud vyšel z nesporných skutkových tvrzení obsažených v žalobě a v doplnění k žalobě, dospěl soud k závěru, že uzavřením shora uvedené smlouvy vznikl mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným závazek v podobě smlouvy o úvěru podle §2395 a násl. o. z., jehož obsahem byl závazek úvěrující, že na požádání úvěrovaného poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit sjednané úroky. Žalovaný úvěr čerpal, avšak překročil sjednaný úvěrový limit 5000 Kč, když vyčerpal 5649,06 Kč, přičemž poskytnuté finanční prostředky nevrátil zcela, tak jak bylo ujednáno, když uhradil jen 1895,22 Kč, a vznikla mu tak povinnost ve smyslu §2395 o.z. ve spojení s ustanovením § 2662 o. z. dlužnou částku 3753,84 Kč vrátit spolu se sjednaným úrokem dle úvěrové smlouvy od 2.10.2019 do 1.7.2021 v kapitalizované výši 228,40 Kč a dále s úrokem ve výši 8,25 % ročně z částky 3 753,84 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení. Vzhledem k tomu, že žalovaný ocitl v prodlení s vrácením vypůjčené částky, náleží žalobkyni též právo na úrok z prodlení dle § 1970 o.z. kapitalizovaným částkou 228,76 Kč za období od 2.10.2019 do 1.7.2021 a úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 753,84 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení, vyčíslený ve stanovené výši nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni pak ve věci svědčí aktivní legitimace k uplatnění předmětného nároku, když smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní došlo k převodu předmětné pohledávky vůči žalovanému na žalobkyni dle ustanovení §1979,1880 o.z., přičemž tato skutečnost byla žalovaným dle ustanovení § 1883 o.z. řádně oznámena dopisem ze dne 21.7.2021. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 753,84 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.