§ 1979 OZ – Poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou…
Zákon občanský zákoník · 89/2012 Sb. · § 1979 · Občanské právo
Stručně: OZ § 1979 říká, že pokud věřitel odstoupí od smlouvy kvůli prodlení dlužníka, ale dal mu příliš krátkou dodatečnou lhůtu k plnění, nebo mu ji nedal vůbec, nastanou účinky odstoupení až poté, co uplyne doba, která by byla považována za přiměřenou.
§ 1979
Poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž byl dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl.
OZ § 1979 říká, že pokud věřitel odstoupí od smlouvy kvůli prodlení dlužníka, ale dal mu příliš krátkou dodatečnou lhůtu k plnění, nebo mu ji nedal vůbec, nastanou účinky odstoupení až poté, co uplyne doba, která by byla považována za přiměřenou.
Co to znamená v praxi
I když věřitel stanoví dodatečnou lhůtu, která je nepřiměřeně krátká, nebo ji nestanoví vůbec, dlužník má stále právo na přiměřenou dobu k plnění.
Odstoupení od smlouvy ze strany věřitele nebude mít okamžité účinky, pokud nebyla dlužníkovi poskytnuta přiměřená dodatečná lhůta.
Účinky odstoupení se odloží až do doby, kdy by uplynula přiměřená lhůta, což dává dlužníkovi dodatečný čas na splnění.
Na co si dát pozor
Věřitel by měl vždy poskytnout dlužníkovi přiměřenou dodatečnou lhůtu k plnění, aby se vyhnul odkladu účinků odstoupení.
Pojem "přiměřená lhůta" není v zákoně definován a může být předmětem sporu, záleží na konkrétních okolnostech případu.