8 C 4/2022-14 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je uplatněný nárok žalobkyně na zaplacení částky 945 Kč s příslušenstvím představující nezaplacené televizní poplatky za období 4 / 2020 – 12/ 2020 (135 Kč měsíčně), když žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž ji ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, přičemž tuto svou povinnost žalovaná splnila dne [datum]. Žalované zároveň vznikla povinnost platit v souladu se zák. č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, v platném znění, televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaná nedostála své zákonné povinnosti, když za uvedená období televizní poplatky nezaplatila. Žalobkyně dále požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek do 15.1.2020 ve výši 595,71 Kč. 2. Žalobkyně k žalobě doložila listiny (přihlášení poplatníka, potvrzení [anonymizována dvě slova] o správnosti údajů na přihlášce poplatníka, výzvy k zaplacení dlužných televizních poplatků spolu s doručenkou, výzva advokáta, podací arch prokazující odeslání výzvy advokáta (identifikace dle VS), výpočet úroků z prodlení). 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. O žalobě soud rozhodl podle § 115 a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalované je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 5. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav odpovídající tvrzením v žalobě. Žalovaná se stala držitelem televizního přijímače, čímž ji ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, přičemž tuto svou povinnost žalovaná splnila dne [datum]. Od dubna 2020 do prosince 2020 vzniklou povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši 135 Kč měsíčně a splatností do vždy do každého 15 dne v měsíci počínaje dubnem 2020 neplnila, vznikl ji proto dluh celkem ve výši 945 Kč, který neuhradila ani k výzvám k úhradě. 6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 3 odst. 2 a § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač. Podle § 7 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 zákona č. 348/2005 Sb., nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Na základě doložených důkazu, a vzhledem k absenci tvrzení žalované o úhradě dlužné částky, má soud za prokázané, že žalovaná dluží žalobkyni částku 945 Kč odpovídající nezaplaceným televizním poplatkům za předmětné období, neboť v uvedeném období byla v evidenci poplatků a byla proto ve smyslu § 3 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb. povinna za uvedené období poplatky uhradit. Vzhledem k neuhrazení poplatků ani po provedené výzvě je pak uplatněný nárok dle § 10 zákona č. 348/2005 Sb. důvodný. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na úhradu úroků z prodlení, jejichž kapitalizovaná výše byla shledána v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 945 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. 9. Odůvodnění rozsudku odpovídá ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.