11 C 407/2022-29 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně uvedla v žalobě, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč (Jistina), které byly zaslány na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalované se zavázala za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 325 Kč (Poplatek). Jistina a Poplatek byly splatné dne 20. 2. 2021, žalovaná však své smluvní závazky neuhradila řádně a včas. Zápůjčka byla žalované prokazatelně poskytnuta prostřednictvím webové stránky [webová adresa], na které si žalovaná nejprve přečetla nabídku na uzavření smlouvy, nastavila si dle vlastní volby dostupné parametry – splatnost a výši zápůjčky. Poté vyplnila na webové stránce žalobkyně formulář – Žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadala své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Tímto žalovaná učinila návrh na uzavření konkrétní smlouvy. Zaškrtla řádek s tímto textem:„ Potvrzuji, že jsem se seznámila se zněním Smlouvy o zápůjčce a zněním Všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, těmto dokumentům porozuměla a souhlasím s jejich zněním“. Tím žalovaná zároveň odsouhlasila znění Obchodních podmínek. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta, a to tak, že klient je povinen v rámci žádosti o uzavření smlouvy poskytnout scan dokladu totožnosti se svou fotografií a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby, jejíž součástí je rovněž informace o jméně a příjmení majitele tohoto účtu, na nějž je následně zápůjčka vyplacena. Smlouva o zápůjčce je klientem podepsána elektronicky, a to PINem, který žalobkyně zasílá na klientem uvedené telefonní číslo. PIN je tzv. prostým elektronickým podpisem, který splňuje požadavky § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. S ohledem na tuto skutečnost je třeba smlouvu považovat za smlouvu uzavřenou v písemné podobě. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalované vyžádala informace o jejích rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech. Tím splnila svou povinnost dle § 86 ZSÚ, když řádně prověřila úvěruschopnost žalované. V důsledku prodlení žalované vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši 2 500 Kč (čl. 2 Smlouvy). Písemné výzvy odeslány 27. 2. 2021, 6. 3. 2021, 13. 3. 2021, 22. 3. 2021, 6. 4. 2021. Celková výše dluhu žalované, ke dni podání návrhu činí 1 825 Kč. Jistina + poplatek ve výši 1 325 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč. Smluvní pokuta dle čl. 2 smlouvy ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 1 000 Kč ode dne 21. 2. 2021 (den následující po splatnosti zápůjčky) do dne 19. 7. 2022, kdy žalobkyně vyhotovila tento návrh, dosáhla částky 513 Kč. S ohledem na § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a vlastního rozhodnutí žalobkyně vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, v tomto případě 500 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nařízeného ústního jednání se nezúčastnila stejně jako právní zástupce žalobkyně, který se však omluvil. Soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z účtu žalobkyně dokládajícím poskytnutí jistiny, upomínkami zaslanými žalované (náklad spojený s uplatněním pohledávky) a předžalobní výzvou. Dovodil, že žalobkyně žalované poskytla částku 1 000 Kč za poplatek 325 Kč (cena peněz). Žalovaná peníze obdržela [datum] a spolu s poplatkem je žalobkyni nevrátila do 20. 2. 2021. Pro případ prodlení žalované se splněním závazku byla sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Po zhodnocení svých skutkových zjištění soud dospěl k závěru, že mezi účastnicemi vznikl uzavřením smlouvy ze dne [datum] závazkový vztah v podobě smlouvy o zápůjčce podle ustanovení § 2390 občanského zákoníku. Žalovaná nevyvrátila, že peníze obdržela a ani netvrdila, že je vrátila. Částka 325 Kč označená jako poplatek je v souladu s ustanovením § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, podle něhož při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Žaloba v rozsahu přisouzené částky 1 325 Kč byla podaná důvodně, a proto jí soud v tomto rozsahu vyhověl. Žalovaná se dostala do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně z přiznané částky od 21. 2. 2021 do zaplacení. Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje úhradu částky 500 Kč, která má představovat náklady spojené s uplatněním pohledávky. Soud dospěl k závěru, že ujednání o poplatcích nezakládá právo na cenu za konkrétní službu spojenou s vymáháním pohledávky, ale je ujednáním, které v případě prodlení žalovaného navyšuje jeho platební povinnost (cenu peněz). Ujednání o poplatku za konkrétní službu musí být v souladu s ustanovením § 122 odst. 1 písm. a) zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a musí být v souladu s obecným povědomím o dobrých mravech. Jedná-li se o skryté navýšení úročení, nejde o ujednání s dobrými mravy souladné. V souladu s ustanovením § 122 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru lze sjednat smluvní pokutu. Podle ustanovení § 122 odst. 3 tohoto právního předpisu souhrn smluvních pokut nesmí přesáhnout součin č. 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobkyně takto stanovený limit nepřesahuje, avšak soud dovozuje, že uvedená informace o omezení výše smluvní pokuty musí být uvedena přímo ve smlouvě. Uvedené ujednání nebrání žalobkyni uplatnit smluvní pokutu v samostatném řízení. Z toho vyplývá závěr, že soud ujednání o smluvní pokutě v podobě formulované ve smlouvě účastníků, stejně jako ujednání o nákladech spojených s uplatněním pohledávky považuje za odporující dobrým mravům. Podle ustanovení § 558 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Z toho vyplývá, že v rozsahu částky 1 000 Kč soud žalobu zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení odpovídá poměru úspěchu účastníků (§ 142, odst. 2. o.s.ř.)