11 C 76/2023-22 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně uvedla v žalobě, že dne [datum] uzavřel žalovaný s její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO] Smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky. Společnost [anonymizováno] poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný se, jak vyplývá z tučně tištěného textu na první straně Smlouvy, řádku„ Celkem ke splacení bez prodloužení“, zavázal [právnická osoba] vrátit částku 24 415 Kč spolu s příslušenstvím do 17. 3. 2022. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 Obchodních podmínek uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet [anonymizováno]. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet. Verifikační platba slouží k prokázání totožnosti žalovaného, k ochraně jeho osobních údajů před zneužitím a je jí dokončena žádost o půjčku. Při dokončení žádosti obdržel žalovaný předsmluvní informace o půjčce, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry půjčky. Na základě těchto informací [právnická osoba] zahájila schvalovací proces, jehož součástí je nahlížení do registrů (insolvenční rejstřík, Bankovní registr klientských informací, Nebankovní registr klientských informací) respektive prověřování bonity, tedy kroky vedoucí k posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena a byla mu poskytnuta částka jistiny ve 20 000 Kč na účet, ze kterého dříve odeslal verifikační platbu. Tímto žalovaný čerpal úvěr. Sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tím mu vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení, jak je uvedeno ve čtvrtém odstavci třetí strany Smlouvy, a zároveň dle téhož odstavce Smlouvy povinnost zaplatit paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek. Dne [datum] byla mezi spol. [anonymizováno] a žalobkyní uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek. Na jejím základě pak došlo k uzavírání jednotlivých dílčích smluv o postupování pohledávek. Žalobkyně byla postupitelem zmocněna k odesílání dopisů s oznámením o postoupení všem dlužníkům postupovaných pohledávek. Celková hodnota pohledávky činila ke dni postoupení 27 985 Kč a skládala se z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 4 415 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 420 Kč, neuhrazené paušální náhrady nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. 2. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný porušil svou povinnost splatit částku sjednanou ve Smlouvě řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení. Smluvní pokuta je požadována od prvního dne prodlení dlužníka, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky. Nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobkyni převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni 7. 9. 2022, a to ve výši 3 420 Kč, počítaná ode dne následujícího po dni splatnosti půjčky, tj. 18. 3. 2022 z dlužné jistiny pohledávky ve výši 20 000 Kč do 5. 9. 2022. 3. Účastníci projevili souhlas s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. Žalobkyně se žalobou do spisu založila kopii smlouvy o úvěru ze dne [datum], kopii obchodních podmínek k této smlouvě, výpis z účtu [anonymizováno] potvrzující převedení verifikační platby žalovaným, výpis z účtu [anonymizováno] potvrzující čerpání úvěru, kopii smlouvy o postoupení pohledávek, tři upomínky, dopis s návrhem mimosoudního řešení sporu ze dne [datum] a předžalobní upomínku, tedy doklady, z jejichž obsahu vychází žalobní tvrzení. 4. Soud vyžádal zprávu [právnická osoba], z níž vyplývá, že majitelem osobního účtu č. [bankovní účet] je žalovaný a že od společnosti [právnická osoba] na něj přišla 15. 2. 2022 částka 12 000 Kč, 21. 2. 2022 částka 3 000 Kč, 22. 2. 2022 částka 2 000 Kč a téhož dne ještě platba ve výši 3 000 Kč. 5. Z předložených listin soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému celkem 20 000 Kč. Následně tuto pohledávku postoupila žalobkyni, která smlouvou o postoupení prokazuje svou aktivní legitimaci. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni poskytnuté peníze vrátit do 17. 3. 2022. Protože tak neučinil, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve sjednané výši. Smlouvou o postoupení žalobkyně s účinností ke dni 7. 9. 2022 získala pohledávku 3 420 Kč. 6. Žalobkyně se v žalobě zmínila o schvalovacím procesu, jehož součástí bylo nahlížení do registrů, respektive prověřování bonity žalovaného. Nepředložila však k tomu žádné důkazy. Soud dovozuje, že jí je právní předchůdkyně ani neposkytla. Uzavírá, že nemá k dispozici listiny, které by mohla označit jako důkazy, směřující k posouzení úvěruschopnosti žalovaného a tudíž neprokázala existenci platně uzavřené úvěrové smlouvy. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací a úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splatit. Podle ustanovení § 87 odst. 1 tohoto zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Přestože byla Smlouva uzavřena před novelou zákona o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 96/2022 Sb., neprokázání povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit úvěruschopnost úvěrované osoby má stejný dopad (absolutní neplatnost) i na spotřebitelské úvěry uzavřené před datem účinnosti této novely (tj. před datem 7. 5. 2022), jak vyplývá z bohaté judikatury. Dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 ze dne 20.3.2019:„ Za situace, kdy poskytovatel úvěru uzavře se spotřebitelem smlouvu a úvěr poskytne bez toho, že řádně splní svou zákonnou povinnost prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost úvěr splatit, je namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná. Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spotřebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období.“ 7. Žalovaný se přijetím částky 20 000 Kč od právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatil. Podle ustanovení § 2991 a 2993 občanského zákoníku, platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Zákon v tomto případě nestanoví datum splatnosti takové pohledávky. Žalovanému byla 14. 9. 2022 odeslaná informace o postoupení pohledávky a výzva k její úhradě. V souladu s ustanovením § 573 občanského soudního řádu soud dovozuje, že pohledávka žalobkyně se stala splatnou 15. 9. 2022. Od 16. 9. 2022 je žalovaný v prodlení a uhradí proto žalobkyni zákonný úrok ve výši vyplývající z ustanovení § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl. 9. Žalobkyně byla v převážné části uplatněných nároků úspěšná, proto jí soud přiznal plnou náhradu nákladů řízení, spočívající v úhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 937 Kč a náhradě nákladů spojených s právním zastoupením v podobě tří úkonů advokáta po 300 Kč, jeho tří režijních paušálů a DPH. Soud postupoval podle ustanovení § 142 občanského soudního řádu a ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.