16 C 47/2023-21 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 000 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 9 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 264 Kč v 53 týdenních splátkách. Žalovaný dosud neuhradil na svůj dluh ničeho. Pohledávka z uvedené smlouvy byla následně postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje po žalovaném zaplatit jistinu ve výši 9 000 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 664 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 2.7.2015 do 31.12.2015 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.1.2016 do 30.6.2016 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.7.2016 do 31.12.2016 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.1.2017 do 30.6.2017 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.7.2017 do 31.12.2017 ve výši 7,05%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8,00%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9,00%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9,00%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.1.2021 do 30.6.2021 ve výši 7,25%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.7.2021 do 31.12.2021 ve výši 7,50%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.1.2022 do 30.6.2022 ve výši 10,75%, zákonný úrok z prodlení z částky 9000 KČ od 1.7.2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 2. Žalovaný se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřil. 3. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. platí, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 4. Soud věc projednal a po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu: 5. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] v hotovosti částku 9 000 Kč. Celková částka v případě řádného splácení činila 15 264 Kč, z toho 9 000 Kč činila jistina a 6 264 Kč činil souhrnný poplatek. Žalovaný dosud neuhradil na svůj dluh ničeho. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně odeslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dluhu. 6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ o.z.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 39 o.z. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 8. Podle § 451 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. 9. Podle § 451 odst. 2 o.z. je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. 10. Podle § 563 o.z. není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. 11. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu soud posoudil věc po právní stránce takto: 12. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 o.z., která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2010 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. 13. V projednávané věci pak soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce ze dne [datum], je absolutně neplatná pro její rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 o.z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí půjčky. Souhrnný poplatek ve výši 6 264 Kč v projednávané věci činí 69,6% z poskytnuté jistiny ve výši 9 000 Kč (při splatnosti 53 týdnů, tedy přibližně 1 rok). Uvedený souhrnný poplatek byl příjmem předchůdkyně žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalovanému a jedná se tedy defacto o smluvní úrok. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB - Tabulka B1.5: Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR. V době uzavření smlouvy o půjčce ze dne [datum] činila průměrná obvyklá úroková míra 14,32% ročně, z čehož vyplývá, že úroková sazba (69,60%) sjednaná ve smlouvě o půjčce ze dne [datum] přesahuje obvyklý úrok téměř pětinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o půjčce ze dne [datum] jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by předchůdkyně žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě nepůjčila, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 39 o.z. 14. Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 451 o.z. Žalobkyně přitom poskytla žalovanému částku 9 000 Kč, žalovaný dosud neuhradil na svůj dluh ničeho, a tedy se bezdůvodně obohatil o částku 9 000 Kč. Žalobkyně v řízení prokázala, že na ni byla platně postoupena předmětná pohledávka vůči žalovanému. Žalobkyně následně odeslala žalovanému dne 23. 11. 2022 výzvu k úhradě dluhu, dne 26. 11. 2022 se tato výzva do sféry dispozice žalovaného, dne 28. 11. 2022 měl žalovaný plnit a od 29. 11. 2022 je v prodlení v souladu s ustanovením § 563 o.z. 15. Soud s ohledem na shora uvedené žalobě částečně vyhověl co do zaplacení částky 9 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 9 000 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Lhůtu ke splnění povinnosti soud stanovil v délce tří dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči převážně neúspěšnému žalovanému v částce 339 Kč, ke které soud dospěl tak, že částečný úspěch žalovaného (tj. 38,63%) odečetl od částečného úspěchu žalobkyně (tj. 61,37%) při výsledku 22,74% z částky 1489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. V projednávané věci žalobkyně podala tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b a.t., neboť žalobkyně podává obdobné žaloby opakovaně, na ustáleném formulářovém vzoru, ve kterém uvádí obdobná skutková tvrzení lišící se pouze konkrétními údaji o žalované osobě, o uzavřené smlouvě a výši dlužných částek, přičemž tarifní hodnota v projednávané věci nepřevyšuje částku 50 000 Kč.