22 C 57/2022-56 — Okresní soud v Sokolově

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 150 Kč, kterou poskytla žalovanému, když žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Smlouva“). K uzavření Smlouvy došlo výhradně elektronicky pomocí SMS kódu. Na základě Smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky až do výše disponibilního úvěrového limitu ve výši 50 000 Kč a při splnění podmínek pak vázaný revolvingový úvěr s maximálním úvěrovým limitem 150 000 Kč. Závazek žalobkyně byl splněn odesláním prostředků na účet žalovaného č. [bankovní účet], resp. pomocí vydané a aktivované kreditní karty. Celkem bylo na základě Smlouvy čerpáno 50 000 Kč. Žalovaný uhradil splátky v celkové výši 1 850 Kč, což posloužilo k dílčí úhradě jistiny. Z důvodu nehrazení dalších splátek ze strany žalovaného žalobkyně dopisem ze dne 3. 1. 2022 odstoupila od Smlouvy, odstoupení bylo žalovanému odesláno dne 5. 1. 2022 na poslední známou adresu. Žalobkyně neuplatňuje žádné nároky vyplívající ze Smlouvy, s výjimkou načerpané a nesplacené jistiny ve výši 48 150 Kč, a to s ohledem na individuální právní zhodnocení uzavřené smlouvy, kdy žalobkyně v současné době považuje uzavřenou smlouvu za právní důvod, který odpadl, a výslovně nevymáhá nic než jistinu a její zákonné příslušenství, tzn. předmětem žaloby je toliko nárok žalobkyně na vrácení bezdůvodného obohacení, odstoupení od smlouvy s výzvou k plnění pak žalobkyně považuje za výzvu k plnění a vrácení poskytnut částky, kdy od data odstoupení od smlouvy žalobkyně rovněž uplatňuje svůj nárok na zákonné úroky z prodlení. Předžalobní výzva byla žalovanému zaslána dne 5. 4. 2022. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě nevyjádřil na výzvu soudu. K prokázání svým tvrzení předložila žalobkyně soudu následující listiny: Smlouvu o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] ze dne 21. 6. 2021, kopie dokladů žalovaného (průkaz zdravotního pojištění, rodný list, výpis z účtu žalovaného za období od 13. 4. – 12. 5. 2021), informační dokument o pojištění schopnosti splácet, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru [anonymizováno], výpis z účtu [číslo] přehled splátek žalovaného, výpis z účtu žalobkyně, odstoupení od smlouvy o úvěru a výzva k okamžité úhradě dluhu ze dne 3. 1. 2022, poštovní podací arch ze dne 5. 1. 2022. Na základě zjištění učiněných z předložených listin má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému v částku 50 000 Kč, a to jednorázově převodem na účet žalovaného, a to dne 22. 6. 2021 (výpis z účtu žalobkyně). Z tvrzení žalobkyně a z výpisu úvěrového účtu pak vyplývá, že žalovaný žalobkyni uhradil pouze 1 splátku ve výši 1 850Kč, a to dne 2. 7. 2021. Dopisem, který byl žalovanému prokazatelně odeslán dne 5. 1. 2022, žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Poskytnutí finančních prostředků žalované bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o. z. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 50 000 Kč, žalovaný jí uhradil částku 1 850 Kč, celková výše bezdůvodného obohacení žalovaného na žalobkyni je 48 150 Kč. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 5. 1. 2022 výzvu k okamžité úhradě dluhu, dle domněnky vyplývající z ustanovení § 573 o. z. se třetí pracovní den, tj. 10. 1. 2022, písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného, lhůta pro plnění uplynula žalovanému následující den, tedy 11. 1. 2022, a ode dne následujícího, tj. od 12. 1. 2022 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013. Žalobkyně však v žalobě žádala přiznat úrok z prodlení až od 16. 1. 2022, soud jsa vázán jejím návrhem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., když žalobě v plném rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 586 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 408 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 48 150 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.