23 C 1/2023-15 — Okresní soud v Sokolově

1. Předmětem řízení je žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 1 056 Kč z titulu neuhrazeného jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 4. Na základě dohody mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ původní věřitelka“), a žalobkyní ze dne 23. 5. 2022 bylo z původní věřitelky převedeno právo požadovat na žalované úhradu projednávané částky na žalobkyni. 5. Žalovaná dne 22. 11. 2021 v 17:17 hodin uskutečnila přepravu dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy osob provozovaným původní věřitelkou, konkrétně vlakovou linkou [číslo] směr [obec]. Prostřednictvím provedené přepravní kontroly bylo na výzvu původní věřitelkou pověřené osoby zjištěno, že se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem. O této skutečnosti učinila původní věřitelkou pověřená osoba písemný záznam a vyhotovila tzv.„ Potvrzení o nedodržení SPPO“, (dále jen„ potvrzení“), jejichž obsahem byla informace o provedené přepravní kontrole dne 22. 11. 2021, údaj o skutečnosti, že se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem, informace o výši jízdného a o výši přirážky k jízdnému spolu s pokynem k jejich uhrazení. Stejnopis potvrzení žalovaná převzala. Výše jízdného 56 Kč a výše přirážky k jízdnému 1 000 Kč byla stanovena podle„ Tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel“, tedy tarifu původní věřitelky, účinného k okamžiku provedené přepravní kontroly. Lhůta k úhradě jízdného, jakož i přirážky k jízdnému, byla„ Smluvními přepravními podmínkami [anonymizována dvě slova] pro veřejnou drážní osobní dopravu“ účinnými k okamžiku provedené přepravní kontroly stanovena na den provedení přepravní kontroly. Žalované byla dne 9. 6. 2022 prostřednictvím poštovní přepravy zaslána písemná výzva k úhradě výše uvedeného jízdného i přirážky k jízdnému. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná do dne vyhlášení rozsudku na žalobou vznesený nárok cokoliv uhradil. 6. Na takto zjištěný skutkový stav věci soud aplikoval ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“), podle kterého se smlouvou o přepravě zavazuje dopravce přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle § 3 odst. 1 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 172/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, (dále jen„ vyhláška o přepravním řádu“), uzavřením přepravní smlouvy o přepravě osob vzniká mezi dopravcem a cestujícím na základě přepravního řádu, tarifu a smluvních přepravních podmínek závazkový právní vztah, jehož obsahem je zejména závazek dopravce přepravit cestujícího ze stanice nástupní do stanice cílové spoji uvedenými v jízdním řádu řádně a včas a závazek cestujícího dodržovat přepravní řád a smluvní přepravní podmínky a zaplatit cenu za přepravu podle tarifu. Podle § 3 odst. 2 vyhlášky o přepravním řádu je výše specifikovaná smlouva o přepravě uzavřena mezi cestujícím a dopravcem nejpozději okamžikem nástupu cestujícího do dopravního prostředku provozovaného dopravcem. Povinnost k úhradě jízdného z nástupní do cílové stanice, popř. z výchozí stanice, a přirážky k jízdnému, pro případ přepravy bez platného jízdního dokladu, a to na výzvu pověřené osoby stanoví ustanovení § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 7. Žalované vznikla uzavřením smlouvy o přepravě povinnost zakoupením platného jízdního dokladu uhradit původní věřitelce jízdné (§ 2550 o. z.). Vzhledem ke skutečnosti, že se žalovaná jako cestující platným jízdním dokladem neprokázala a původní věřitelce v postavení dopravce jízdné neuhradila, vznikl původní věřitelce vyjma nároku na úhradu jízdného ve výši 56 Kč, rovněž nárok na úhradu přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč, oba nároky se splatností dne 22. 11. 2021 (§ 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách), a nárok na úhradu úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 1 056 Kč od 23. 11. 2021 do zaplacení (§1969 o. z., § 1973 o. z.). 8. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou byla smlouvou o postoupení pohledávek mj. postoupena také projednávaná pohledávka původní věřitelky z titulu jízdy žalované bez platného jízdního dokladu, soud na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení žalobě v celém rozsahu vyhověl (§1879 o. z.). 9. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 056 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.