23 C 119/2023-20 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 1. 2023 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 37 102 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění tohoto svého nároku žalobkyně uvedla, že dne 3. 6. 2022 uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] přičemž před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se předmětnou smlouvou zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky včetně úroku ve výši 21,05 % ročně a dalších poplatků (např. poplatku za zprostředkování úvěru ve výši 2 500 Kč) v celkové souhrnné výši 42 000 Kč žalobkyni ve čtyřiceti měsíčních splátkách po 1 050 Kč měsíčně vrátit a uhradit, přičemž splatnost první splátky nastala dne 20. 7. 2022. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil, čímž mu vznikla povinnost, vyjma úhrady nevrácených peněžních prostředků a úhrady dalších sjednaných plateb a souvisejícího příslušenství, uhradit žalobkyni rovněž smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč za celkem tři neuhrazené splátky úvěru, a to až do okamžiku zesplatnění předmětného úvěru, dále částku rovnající se výši 0,1 % z dlužné jistiny úvěru za každý den prodlení až do 21. 1. 2023, jakož i povinnost k úhradě nákladů spojených s upomínáním žalovaného. Žalovaný se v předmětném řízení nevyjádřil. 2. Soud věc projednal a z provedených důkazů učinil následující závěr o skutkovém stavu. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku pro žalobkyni a z listiny označené jako„ Výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu“ soud zjistil, že žalobkyně je společností s ručením omezeným, která ke dni 3. 6. 2022 disponovala oprávněním k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 4. Z listiny označené jako„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“ a listiny označené jako„ Formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru“, soud mimo jiné zjistil, že se žalobkyně a žalovaný dohodli, že žalobkyně dočasně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které žalovaný žalobkyni do 20. 10. 2025 vrátí a navíc žalobkyni uhradí částku v souhrnné výši 12 000 Kč, to vše prostřednictvím 40 měsíčních plateb po 1 050 Kč, vždy k 20. dni v příslušném měsíci. 5. Z listiny označené jako„ Potvrzení o provedení transakce“ soud zjistil, že žalobkyně poukázala ve prospěch bankovního účtu žalovaného dne 7. 6. 2022 peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč. 6. Z listiny označené jako„ Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“, listiny označené jako„ Smlouva o nájmu bytu“, listiny označené jako„ Evidenční list nájemníka“, listin obsahujících výplatní pásky, listin obsahujících čestné prohlášení žalovaného, listiny označené jako„ Výstup z insolvenčního rejstříku“, listiny označené jako„ Výpis z centrální evidence exekucí“ a snímku obrazovky obsahující záznam z Insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný v souvislosti s žádostí o dočasné poskytnutí finančních prostředků ve výši 30 000 Kč za podmínek uvedených v bodě 4. tohoto rozsudku dne 3. 6. 2022 uvedl, že je zaměstnaný ve společnosti [anonymizováno], výše jeho příjmů ze zaměstnání dosahuje částky 27 000 Kč měsíčně, příjmy jeho domácnosti jsou ve výši 65 000 Kč měsíčně, je svobodný, žádná jiná osoba s ním společnou domácnost nesdílí, nemá vyživovací povinnost, jeho náklady na bydlení v obecním bytě představují částku 3 000 Kč měsíčně. Dále soud zjistil, že za měsíc prosinec 2021 byla žalovanému k výplatě společností [anonymizována dvě slova], [IČO], sídlem [adresa], zúčtována částka ve výši 20 663 Kč a za měsíc březen 2022 částka ve výši 33 981 Kč, z tohoto částka ve výši 15 279 Kč představovala roční vyúčtování daně. Žalovaný dne 30. 11. 2021 uzavřel dohodu o dočasném užívání v této dohodě specifikovaného bytu, přičemž za období prosince roku 2021 činila měsíční platba za užívání tohoto bytu a s tím spojených nákladů částku 7 310 Kč. Žalovaný tento byt od 30. 11. 2021 obýval spolu se svým synem [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalovaný nebyl ke dni 7. 6. 2022 evidován v Insolvenčním rejstříku ani neměl žádný zápis v Centrální evidenci exekucí. 7. Z listiny označené jako„ Zesplatnění pro smlouvu [číslo] ze dne 2022 [číslo] a výzva k úhradě dlužné částky, Předžalobní výzva“ a listiny označené jako„ Podací arch“ soud zjistil, že žalobkyní byla dne 24. 9. 2022 prostřednictvím poštovní přepravy odeslána na adresu žalovaného výzva k úhradě žalobou nárokované částky, a to do 10 dnů od odeslání této výzvy. 8. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná skutková zjištění, která by měla vliv na posuzovanou věc. 9. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na souhrn dílčích skutkových zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. 10. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 11. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 12. Podle § 573 o. z. platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 13. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. 17. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 18. Podle § 2395 o. z., platí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 21. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 22. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 23. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 24. Po