23 C 130/2023-105 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 4. 2023 domáhala na žalovaném úhrady částky 33 217 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18. 4. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a které se žalovaný spolu s peněžními prostředky ve výši efektivní úrokové sazby ve výši 126,76 % ročně zavázal vrátit v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 1 997 Kč, a to od měsíce května roku 2018 vždy do 10. dne příslušného měsíce. Úvěruschopnost žalovaného byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází (SOLUS, NRKI, insolvenční rejstřík), interního scoringu i jiných zdrojů (např. doklady o příjmech). Žalovaný rovněž neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a zaměstnavatel žalovaného nebyl evidován v insolvenčním rejstříku. Žalovaný však žalobkyni na uvedený úvěr uhradil pouze částku ve výši 4 000 Kč. V důsledku prodlení s úhradou splátky úvěru splatné dne 10. 7. 2018, a to po dobu delší jak 65 dní, tak došlo ke dni 13. 9. 2018 k zesplatnění úvěru (jistina ve výši 22 617,77 Kč), a tím i k povinnosti žalovaného k úhradě celé jistiny úvěru včetně úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 24 714 Kč od 15. 9. 2018 do zaplacení, úroku ve výši 84,73 % ročně z částky 12 789,07 Kč od 15. 9. 2018 do zaplacení, maximálně však do částky 43 135 Kč, jakož i na základě smluvního ujednání účastníků ke vzniku povinnosti žalovaného uhradit smluvní pokutu v souhrnné výši 10 000 Kč, stejně tak jako povinnosti žalovaného nahradit náklady spojené s jeho upomínáním v souhrnné výši 600 Kč. Jakkoliv byl žalovaný žalobkyní k úhradě zesplatněné části úvěru včetně dalších nároků opakovaně vyzýván, do dne vyhlášení rozsudku ničeho neuhradil. 2. Ve svém doplnění žaloby ze dne 22. 5. 2023 žalobkyně upřesnila postup, jakým zkoumala tzv. úvěruschopnost žalovaného, kdy ohledně této skutečnosti akcentovala zejména informace uvedené samotným žalovaným a prohlášení žalovaného o skutečnosti, že právě tyto jím poskytnuté informace byly pravdivé a úplné. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 4. Z provedených listinných důkazů soud učinil následující dílčí skutková zjištění: 5. Z listiny označené jako„ Předsmluvní formulář“,„ Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru [číslo]“, z listiny označené jako„ Splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru [číslo]“, z listiny označené jako„ Prohlášení klientů/Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru“ a z listiny označené jako„ Oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru [číslo]“ včetně listiny kopie listiny označené jako„ Dodejka“, soud zjistil, že žalovaný dne 18. 4. 2018 písemně požádal žalobkyni (pod označením této své žádosti [číslo]) o dočasné poskytnutí peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč s tím, že tyto žalobkyní poskytnuté peněžní prostředky žalovaný žalobkyni vrátí a za poskytnutí těchto prostředků žalobkyni uhradí částku ve výši efektivní úrokové sazby 126,76 % ročně z žalovaným žalobkyni dosud nevrácených peněžních prostředků, to vše v rámci pravidelných 18 měsíčních plateb tak, jak je v podrobnostech uvedeno v k návrhu žalovaného přiloženém rozpisu těchto plateb. Žalovaný rovněž, mimo jiné, prohlásil, že veškeré údaje, které v souvislosti s předmětnou žádostí či návrhem žalobkyni poskytl či poskytne, jsou pravdivé a úplné. Žalobkyně předmětnou žádost a návrh žalovaného akceptovala, přičemž uvedenou skutečnost žalovanému oznámila dopisem ze dne 23. 4. 2018. 6. Z listiny označené jako„ Hodnocení klienta“ soud zjistil, že žalobkyně při posuzování schopnosti žalovaného zejména mu dočasně poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit další sjednané platby vycházela mimo jiné z pravidelného čistého měsíčního příjmu ze zaměstnání žalovaného ve výši 12 500 Kč, z výdajů žalovaného ve výši životního minima v částce 3 410 Kč měsíčně, z nákladů na bydlení ve výši 1 500 Kč měsíčně. Žalobkyně vyhodnotila, že volné zdroje žalovaného (po odečtení peněžní rezervy ve výši 1 000 Kč měsíčně) tvoří částku ve výši 6 590 Kč měsíčně. Žalovaný prohlásil, že v této listině jím uvedené údaje poskytl žalobkyni v souvislosti s projednávanou žádostí o poskytnutí peněžních prostředků, že tyto údaje jsou pravdivé a úplné, a že žádné údaje žalobkyni nezatajil. 7. Z listiny označené jako„ Doklad o vyplacení úvěru“ a listiny označené jako„ Společné prohlášení o poskytnutí osobního účtu“ soud zjistil, že z bankovního účtu žalobkyně byly ve prospěch bankovního účtu určeného žalovaným dne 20. 4. 2018 přikázány peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. 8. Z listiny označené jako„ Výpis z nebankovního registru klientských informací (NRKI)“, (dále jen„ registr NRKI“), soud zjistil, že na základě v tomto registru shromážděných informací o nebankovních úvěrových produktech byl žalovaný hodnocen se„ středním rizikem“. 9. Z listiny označené jako„ Výpis z registru SOLUS“, (dále jen„ registr SOLUS“), soud zjistil, že žalovaný v tomto registru neměl evidován žádný záznam. 10. Z fotografií občanského průkazu soud zjistil, že žalovaný poskytl žalobkyni fotografie svého občanského průkazu s platností do 9. 10. 2027. 11. Z listin označených jako„ Pracovní smlouva“ a listin označených jako„ Přehled pohybů na účtu za období 01. 02. 2018 – 17. 04. 2018“ a listin obsahujících výplatní pásky žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl do 31. 12. 2018 zaměstnán u společnosti [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], a průměrný měsíční příjem žalovaného za měsíce leden až březen roku 2018 činil 10 852,70 Kč. 12. Z internetové aplikace České pošty, s. p., IČO 47114983, soud zjistil, že žalobkyně adresovala žalovanému písemnou výzvu k okamžité úhradě žalobou nárokované částky, která mu byla doručena dne 6. 4. 2023. 13. Z dalších důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 14. Na základě výše uvedených dílčích skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne 18. 4. 2018 písemně požádal žalobkyni (pod označením této své žádosti [číslo]) o poskytnutí peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč s tím, že tyto žalobkyní poskytnuté peněžní prostředky žalovaný žalobkyni vrátí a za poskytnutí těchto prostředků žalobkyni uhradí částku efektivní úrokové sazby ve výši 126,76 % ročně z žalovaným žalobkyni dosud nevrácených peněžních prostředků, to vše prostřednictvím pravidelných 18 měsíčních platbách tak, jak je v podrobnostech uvedeno v k návrhu žalovaného přiloženém rozpisu těchto plateb. Žalobkyně posoudila schopnost žalovaného dostát jím navrhovaným závazkům na základě ověření platnosti občanského průkazu žalovaného, registrů NRKI a SOLUS, a dále z informací zjištěných od samotného žalovaného a z prohlášení žalovaného o pravosti a úplnosti mu v souvislosti s předmětnou žádostí a návrhem žalobkyni poskytnutých informací. Žalobkyně předmětnou žádost a návrh žalovaného dne 20. 4. 2018 akceptovala. Žalobkyně dne 20. 4. 2018 ve prospěch bankovního účtu určeného žalovaným přikázala peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Z ničeho však nevyplynulo, že by žalovaný na základě předmětné dohody žalobkyni uhradil více než 4 000 Kč. Dne 6. 4. 2023 doručila žalobkyně žalovanému písemnou výzvu k okamžité úhradě žalobou nárokované částky. 15. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 16. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 17. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 18. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 19. Podle § 1731 o. z. platí, že z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí. 20. Podle § 1732 odst. 1 platí, že právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata. 21. Podle § 1740 odst. 1 o. z. platí, že osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. 22. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez v