23 C 18/2023-27 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 2. 11. 2022 na žalované domáhala úhrady částky 53 737,72 Kč s příslušenstvím. Tento svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyní žalobkyně“), a žalovanou byla dne 30. 3. 2020 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 30 000 Kč, a kterou se žalovaná spolu s poplatkem ve výši 33 963 Kč, zavázala (mimo jiné) vrátit a uhradit v pravidelných 78 týdenních splátkách po 821 Kč, a to nejpozději do 27. 9. 2021. Schopnost žalované řádně hradit předmětný závazek byla ze strany předchůdkyně žalobkyně zjištěna na základě informací získaných od žalované, které byly prověřeny a následně zaznamenány do tzv. zákaznické karty, a to včetně prověřených dokladů. Žalovaná však předchůdkyni žalobkyně na uvedenou zápůjčku do 28. 1. 2022 uhradila částku ve výši 8 600 Kč. S účinností ke dni 28. 1. 2022, kdy byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, tak činila dlužná jistina částku ve výši 27 957,23 Kč a dlužný poplatek částku ve výši 25 780,49 Kč. Jakkoliv byla žalovaná žalobkyní k úhradě dosud neuhrazené části úvěru a poplatku včetně dalších nároků opakovaně vyzývána, do dne podání žaloby již ničeho neuhradila. S ohledem na tuto skutečnost se tak žalobkyně domáhá nejen úhrady výše vyčíslené dlužné jistiny a poplatku, ale také kapitalizovaného úroku ve výši 2 166,41 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 171,40 Kč, úroku ve výši 22,68 % ročně z dlužné jistiny ve výši 27 957,23 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z ročně z dlužné jistiny ve výši 27 957,23 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění. 5. Z listiny označené jako„ SMLOUVA O ZÁPŮJČCE“ soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalovaná dne 30. 3. 2020 dohodly na dočasném poskytnutí peněžních prostředků (předchůdkyní žalobkyně pro žalovanou) ve výši 30 000 Kč s tím, že žalovaná tyto peněžní prostředky předchůdkyni žalobkyně vrátí a za jejich poskytnutí předchůdkyni žalobkyně uhradí částku v souhrnné výši 63 963 Kč, a to formou 78 týdenních plateb ve výši 821 Kč týdně (poslední z týdenních plateb měla být ve výši 721 Kč) nejpozději do 27. 9. 2021. Předchůdkyně žalobkyně dne 30. 3. 2020 poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. 6. Z listiny označené jako„ Smlouva o postoupení pohledávek“ ze dne 28. 1. 2022 a její přílohy, listiny označené jako„ Potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky“, z listiny označené jako„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 30. 1. 2022 včetně listiny označené jako„ Podací lístek“ ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že se předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokované částky ke dni 28. 1. 2022 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž písemné oznámení o této skutečnosti odeslala předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím poštovní přepravy dne 24. 2. 2022 na adresu žalované. 7. Z listiny označené jako„ ZÁKAZNICKÁ KARTA – ŽÁDOST O SPOTŘEBITELSKÝ ÚVĚR“ soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně při posuzování schopnosti žalované dočasně poskytnuté peněžní prostředky včetně dalšího poplatku za výše uvedených podmínek vrátit a uhradit, vycházela z žalovanou poskytnutých informací, že žalovaná žije s rodiči, má jeden pravidelný čistý měsíční příjem, a to příjem ze zaměstnání, který předchůdkyně žalobkyně ověřila, ve výši 8 638 Kč měsíčně, dále že další čistý měsíční příjem domácnosti žalované činí 35 500 Kč, přičemž odhadované výdaje žalované činí 3 000 Kč měsíčně. 8. Z listiny označené jako„ Výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě“ ze dne 6. 6. 2022 a listiny označení jako„ Podací arch“ ze dne 7. 6. 2022 soud zjistil, že žalobkyně dne 7. 6. 2022 odeslala prostřednictvím poštovní přepravy na adresu žalované písemnou výzvu k úhradě, mimo jiné, v předmětném řízení nárokovaných peněžních prostředků. 9. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná zjištění, která by měla vliv na projednávanou věc. 10. Co do závěru o skutkovém stavu soud odkazuje na dílčí skutková zjištění, neboť ta jsou ve vzájemném souladu. 11. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 12. Podle § 570 odst. 1 o. z. platí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo. 13. Podle § 573 o. z. platí, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 14. Podle § 580 odst. 1 o. z., platí, že neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 17. Podle § 2390 o. z. platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 19. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2020, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 21. Podle § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, platí, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka. 22. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměře