33 C 150/2023-19 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala zaplacení 3 144 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli dne [datum] dohodu o narovnání a o splátkovém kalendáři (dále jen " Dohoda). Žalovaný se v Dohodě zavázal uhradit žalobkyni částku ve výši 4 144 Kč ve stanovených 5 měsíčních splátkách po 1 000 Kč a poslední splátce ve výši 144 Kč počínaje 5. 6. 2022. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení s úhradou byť jediné splátky stane se splatnou celá dosud neuhrazená část dluhu. Žalovaný uhradil pouze první splátku, s úhradou druhé splátky splatné dne 25. 7. 2022 se již dostal do prodlení, v důsledku čehož se celá doposud neuhrazená částka 3 144 Kč stala splatnou ke dni 26. 7. 2022. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva, v níž mu bylo uloženo uhradit žalobci dlužnou částku v termínu do sedmi dnů. Žalovaný však přesto svoji povinnost nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil. 3. Žalobkyně k žalobě doložila Dohodu o narovnání ze dne [datum] a předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně včetně dokladu o jejím odeslání. Obsah těchto listin koresponduje se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženými ve shora uvedené žalobě. 4. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že dohodou o narovnání žalovaný potvrdil, že žalobkyně jako věřitel má vůči žalovanému jako dlužníkovi pohledávku ve výši 4 144 Kč, kterou co do důvodu i výše uznal. Dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v 5 měsíčních splátkách po 1 00 Kč, přičemž poslední splátka činila 144 Kč, splatnost splátek byla sjednána vždy ke každému 25. dni v kalendářním měsíci počínaje měsícem červen 2022, a to bezhotovostním převodem na účet žalobkyně. Dále bylo ujednáno, že v případě prodlení s úhradou byť jediné splátky stane se splatnou celá dosud neuhrazená část dluhu. 5. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle ust. § 1903 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého lze dosavadní závazek nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle ust. § 1931 o. z. platí, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. 6. Žaloba byla shledána důvodná, když z doložených důkazů je zřejmé, že účastníci uzavřeli dohodu o narovnání, ve které žalovaný současně uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše a zavázal se k jeho úhradě ve splátkách. Po uznání dluhu tedy žalobkyně již nemusí prokazovat jeho existenci (vznik závazku), ani jeho právní důvod, ani jeho trvání. Protože žalovaný neplnil dohodu o splátkách a účastníci se dohodli na ztrátě výhody splátek, nastala splatnost celé pohledávky, tj. ztráta výhody splátek, neboť dlužník neplnil splátky a věřitel své právo žádat splnění celé pohledávky uplatnil, tedy vyzval žalovaného ke splnění celého dluhu výzvou ze dne 15. 9. 2022. Žalovaný neprokázal, že závazek vůbec nevznikl nebo že zanikl, a proto soud žalobě vyhověl. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobkyně právo na úhradu úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 144 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 8. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zmíněné zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1, advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem, předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Podmínka peněžitého plnění nepřesahujícího 50 000 Kč byla splněna, v daném případě soud dospěl k závěru, že byla splněna i podmínka, že jde o návrh ve skutkově i právně obdobných věcech na ustáleném vzoru podávaný opakované týmž žalobcem. Z činnosti soudu je znáno, že v průběhu roku bylo podáno pro shodného žalobce na desítky žalob na základě postoupených pohledávek s opakujícím se obsahem a v zásadě se jednotlivé žaloby liší pouze individualizačními údaji, které vyplývají z doložených listin. 9. Vzhledem k tomu, že odvolání není proti tomuto rozsudku přípustné, vyhotovil soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze zkrácené odůvodnění tohoto rozhodnutí.