33 C 268/2022-51 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se žalobou domáhala proti žalované zaplacení částky 18 491 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] byla mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Na základě smlouvy byla žalované poskytnuta hotovostní zápůjčka ve výši 16 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu s poplatkem ve výši 13 791 Kč splatit v 60-ti týdenních splátkách po 497 Kč a poslední splátce vy výši 468 Kč. Žalovaná neplnila své povinnosti ze smlouvy řádně a včas, když nehradila předepsané splátky. Na pohledávku žalovaná uhradila v období od 13. 10. 2016 do 19. 1. 2020 celkem částku 25 100 Kč. V důsledku prodlení žalované s úhradou splátek vzniklo žalobkyni právo na smluvní pokutu 0,1% denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je žalovaná v prodlení. Žalobkyně smluvní pokutu kapitalizovala ke dni 1. 2. 2022 a po žalované v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka" požaduje smluvní pokutu v částce 8 000 Kč. Následně byla s účinností ke dni [datum] pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplatit jistinu ve výši 2 958,48 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 732,52 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 158,40 Kč a sankční poplatky ve výši 5 800 Kč. Společně s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 byla zároveň žalované dne 10. 2. 2022 odeslána Výzva k okamžitému splacení dluhu ve výši 18 649, 40 Kč do 17. 3. 2022. Žalobkyně v žalobě tvrdí, že před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalované, byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. Podrobně popsala, z jakým informací právní předchůdce žalobkyně vycházel. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, a proto byla věc za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednána a rozhodnuta v nepřítomnosti žalované. 3. Protože žalobkyně na podporu svých tvrzení o posouzení úvěruschopnosti žalované neoznačila žádné důkazy, soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby označila veškeré důkazy k prokázání tvrzení, že s odbornou péčí právní předchůdce žalobkyně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. 4. K výzvě soudu žalobkyně podrobně popsala proces ověřování úvěruschopnosti, předložila několik soudních rozhodnutí a jako důkaz označila zákaznickou katru obsahující osobní údaje žalované. 5. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce [číslo] informacemi o spotřebitelském úvěru, zákaznickou kartou klienta, smlouvou o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 včetně dokladu o odeslání, předžalobní upomínkou zaslanou zástupcem žalobkyně ze dne 20. 5. 2022 včetně dokladu o odeslání, upomínkami k úhradě splátek a oznámením o zahájení inkasního řízení. 6. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o zápůjčce s odkazem na zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. Za nedílnou součást smluv prohlásily její strany smluvní podmínky uvedené na zadní straně smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že uvedená společnost žalované poskytla částku 16 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že žalovaná se zavázala za zápůjčku uhradit poplatek 13 791 Kč, tedy celková částka k úhradě činila 29 791 Kč. Způsob splacení uvedené částky byl sjednán tak, že žalovaná měla dluh zaplatit v 60 týdenních splátkách po 497 Kč a poslední splátkou ve výši 468 Kč. Žalovaná zaplatila podle tvrzení žalobkyně celkem částku 25 1005 Kč. Pro případ prodlení byla v čl. 16 smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně ze splátek celkové dlužné částky, ohledně nichž je zákazník – žalovaná v prodlení. Dále smlouva obsahuje ujednání o dalších poplatcích spojených s prodlením dlužníka. Soud dále zjistil, že žalobkyně a společnost [právnická osoba] uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o půjčce specifikovaných v Příloze č. 1 k této smlouvě. Z uvedené Přílohy č. 1 vyplývá, že se jednalo i o pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo]. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022. Společně s oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k okamžitému splnění dluhu ve výši 18 649,40 Kč do 17. 3. 2022. Žalobkyně dále doložila výpočet smluvní pokuty a výpočet úroků z prodlení, upomínky a opakované výzvy k úhradě dlužných splátek a oznámení o zahájení inkasního řízení v rámci centrálního vymáhání pohledávek. 7. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o. z.“) a z § 2390 a násl. o. z., ve spojení se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, (dále jen zákon„ o spotřebitelském úvěru“), když k poskytnutí úvěru došlo za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. Soud má za to, že smlouva předložená žalobkyní směřovala právě k založení závazku ze smlouvy o zápůjčce dle občanského zákoníku, resp. smlouvy o spotřebitelském úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru. 8. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 10. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 11. Podle § 421 odst. 1 o. z. se za podnikatele považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon. 12. Podle zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 13. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 14. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne již z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR Nejvyšší soud ČR k úvěrovým smlouvám ve spotřebitelských vztazích opakovaně uvedl, že důsledky neschopnosti dlužníka splácet úvěr se netýkají jen samotného dlužníka, ale dotýkají se společnosti jako celku. Proto je na věřiteli, aby dlužníka náležitě před poskytnutím úvěru prověřil. Úvěr smí být poskytnut spotřebiteli jen tehdy, když byla s odbornou péčí posouzena schopnost dlužníka úvěr splácet. 15. Z provedeného dokazování nevyplývá, že by žalovaná byla prověřena prostřednictvím insolvenčního rejstříku bankovního i nebankovního registru klientských informací a s jakým výsledkem a z jakých konkrétních informací o majetkových poměrech žalované při poskytování úvěru právní předchůdce žalobkyně vycházel. Žalobkyně soudu doložila zákaznickou kartu, ze které vyplývá, že žalovaná žije v nájemním bytě, má čistý příjem 3 800 Kč, čisté příjmy domácnosti činí 7 870 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 8 000 Kč. Příjmy žalovaná doložila dokladem o přiznání rodičovského příspěvku. Dokumenty, ze kterých by bylo možné ověřit příjmy a výdaje žalované, soudu doloženy nebyly. Podle soudu tedy není zřejmé, zda a jaké dokumenty nezbytné k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované byly právnímu předchůdci žalobkyně skutečně doloženy a jaké údaje obsahovaly. Soud má proto nadále za neprokázané, zda před poskytnutím úvěru k posouzení úvěruschopnosti žalované došlo. Pokud žalobkyně vycházela z příjmů a výdajů uvedených samotnou žal