42 C 316/2023-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 1 058 Kč s úrokem z prodlení ve výši dle předpisů práva občanského od 15.7.2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná jako cestující bez platné jízdenky využila dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku [číslo] směr [obec], čímž uzavřela smlouvu o přepravě osob, na jejímž základě byla povinna zaplatit cenu za přepravu 58 Kč dle platného tarifu. Žalovaná se v průběhu přepravy neprokázala na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem, a proto bylo sepsáno potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek a oznámení o závadách a žalovaná byla vyzvána k zaplacení jízdného 58 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného tarifu. Předchůdkyni žalobkyně tak vznikla vůči žalované pohledávka ve výši 1 058 Kč, kterou dosud nehradil. Tuto pohledávku postoupila předchůdkyně žalobkyně smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalovaná neuhradila svůj dluh ani poté, co jí byla odeslána předžalobní upomínka, kde byla upozorněna na možnost vymáhání dluhu soudně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a to ani na výzvu soudu. O žalobě soud rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších právních předpisů, dále jen„ o. s. ř“, bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas účastníků je dovozován z ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřili. 3. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z doložené smlouvy o postoupení pohledávek. [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou dne [datum] na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované prokazatelně oznámeno dopisem ze dne 9.3.2023. 4. Žalobkyně k žalobě doložila tarif [anonymizováno] drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] drah pro veřejnou drážní osobní přepravu, potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek ze dne 14.7.2022 včetně vyúčtování dlužného jízdného, předžalobní upomínku ze dne 9.3.2023 včetně dokladu o jejím odeslání dne 9.3.2023. 5. Z listinných důkazů založených ve spise došel soud k následujícím skutkovým zjištěním. Žalovaná dne [datum] využila k cestě vlak [číslo] směr [obec] bez platné jízdenky, čímž porušila smluvní přepravní podmínky [anonymizováno] drah pro veřejnou drážní osobní přepravu. Žalovaná byla na základě potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek povinna uhradit předchůdkyni žalobkyně cenu jízdného 58 Kč spolu s přirážkou k jízdnému ve výši 1 000 Kč, tuto pohledávku postoupila předchůdkyně žalobkyně žalobkyni platně uzavřenou postupní smlouvou, žalovaná byla postupitelem obeznámena o postoupení pohledávky postupníkovi. 6. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek došlo ke změně v osobě věřitele pohledávky za žalovanou. Žaloba byla s ohledem na obsah výše uvedených listinných důkazů a na absenci obrany ze strany žalované shledána důvodná, nárok je odůvodněn ustanovením § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaná porušila povinnosti stanovené zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění (§ 37) a vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční osobní dopravu (§ 7 a § 15). Podle čl. 140 Smluvních přepravních podmínek se za porušení přepravních podmínek považuje, pokud cestující: a) nemá zakoupenu jízdenku po nástupu do vlaku v obsazené stanici, b) nemůže nebo odmítne v době plnění přepravní smlouvy předložit platnou jízdenku nebo průkaz na slevu a odmítne nebo nemůže na místě zaplatit jízdné, doplatek jízdného nebo přirážku. V těchto případech zaplatí přirážku 1 000 Kč Celkem tedy je žalovaná povinna uhradit žalobkyni 1 058 Kč. Splatnost pohledávky nastala 14.7.2022, jízdné mělo být uhrazeno namístě. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; Protože žalovaná jízdné a přirážku neuhradila, dostala do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a proto má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. právo na zaplacení úroků z prodlení. Výše úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to v souladu s vyčíslením provedeným žalobkyní. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 058 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze třech úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a žaloby), a to včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Při stanovení výše odměny advokáta soud dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, neboť byly splněny podmínky stanovené v ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení bylo peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšovala 50 000 Kč a žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení. Žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu, opakovaně. 7. Lhůtu k plnění obou uložených povinností soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní, protože neshledal žádné důvody pro stanovení pariční lhůty jakkoli delší.