7 C 159/2023-23 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) 1Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Původní věřitel [anonymizována tři slova], [IČO] poskytl žalovanému dne [datum] bankovním převodem na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 5 000 Kč, když mezi nimi probíhala jednání o uzavření smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Vedle vydání bezdůvodného obohacení žalobkyně požaduje úrok z prodlení z částky 5 000 Kč od 19. 2. 2023 do zaplacení, když žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní upomínkou ze dne 8. 2. 2023. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně předložila listinu nazvanou„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“, která obsahuje jméno a příjmení žalovaného včetně jeho rodného čísla a adresy, dále číslo jeho bankovního účtu, telefonní číslo a emailovou adresu. Smlouva je dle úvodních ustanovení uzavřena v souladu s ustanovením § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na základě Smlouvy měl být žalovanému dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 5 000 Kč. Z potvrzení o provedené platbě ThePay vyplývá, že společnost [právnická osoba] provedla dne [datum] v 15:48 hodin platbu 5 000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Platba byla uskutečněna pod variabilním symbolem [číslo]. Soud si vyžádal zprávu z [právnická osoba], která sdělila, že v dubnu u 2021 byl žalovaný majitelem osobního účtu [bankovní účet] v uvedeném období byla na účet připsána částka 5 000 Kč se shodným VS. Na základě uvedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že na účet žalovaného poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému plnění ve výši 5 000 Kč, jakožto plnění na domnělý závazek, který ovšem platně nevznikl. Soud vyhodnotil žalovaný nárok jako bezdůvodné obohacení vzniklé na základě plnění bez právního důvodu. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce podle § 2991 o. z., podle kterého, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaný je podle § 2991 o. z. povinen vydat žalobkyni, oč se na její úkor obohatil. Z obsahu žaloby vyplývá, že žalovaný žalobkyni, resp. jejímu právnímu předchůdci neuhradil ničeho a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobkyni částku 5 000 Kč, k jejímuž zaplacení soud žalovaného zavázal. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Ohledně prodlení žalovaného soud aplikoval ust. § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Žalobkyně doložila, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 8. 2. 2023 zaslanou spolu s oznámením o postoupení pohledávky, předenou téhož dne k poštovní přepravě, ve které byl žalovaný vyzván k úhradě do tří dnůŽalobkyně má tedy právo na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od 19. 2. 2023. Soud proto žalobě včetně příslušenství vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 2, § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 000 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.