7 C 269/2023-16 — Okresní soud v Sokolově

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 6 670 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] ve [obec]. Žalovaný je povinen platit fond oprava zálohy na služby související s užíváním bytu, a to v celkové částce 4 717 Kč měsíčně, splatné do konce měsíce, za který náležely. Žalovaný neuhradil platby za období leden 2023 v částce 1 953 Kč a květen 2023 částku 4 717 Kč a žalobci tak dluží celkem částku 6 670 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a proto soud v rozhodnutí mohl vycházet pouze z tvrzení a důkazů předložených žalobcem. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z provedených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí k bytové jednotce [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [obec] bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem uvedené bytové jednotky spolu se spoluvlastnickým podílem na domu a pozemku o velikosti spoluvlastnického podílu [číslo]. Z evidenčního listu vlastníka vyplývá, že žalovaný měl hradit měsíčně částku 4 717 Kč. Z doloženého přehledu předpisů a plateb vyplývá, že žalovaný neuhradil příspěvky do fondu oprav a zálohy na služby za období leden 2023, přičemž na dluh mu byl započten přeplatek z vyúčtování služeb za rok 2022 a dluh za leden 2023 tak činí částku 1 953 Kč. Dále žalovaný neuhradil platbu za měsíc květen 2023 v částce 4 717 Kč a celkem tak dluží žalobci za uvedené období částku 6 670 Kč. Na základě provedených důkazů byl zjištěn skutkový stav, který je uveden v žalobě. Bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa] v k.ú. [obec] a je povinen hradit měsíčně příspěvky do fondu oprav, poplatek za správu domu a zálohy na služby spojené s užíváním bytu v celkové částce 4 717 Kč Tyto platby nehradil v lednu a květnu 2023. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 1180 a § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterých nebylo-li určeno jinak, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejich orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. Vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby). Na základě doložených důkazu a vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužných částek dospěl soud k závěru, že žalovaný dluží žalobci celkem částku 6 670 Kč s přísl., odpovídající nezaplacenému příspěvku do fondu oprav a zálohám na služby za období leden 2023 a květen 2023. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, má žalobce rovněž právo na úhradu úroku z prodlení z neuhrazených částek, a to v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., o.z, jehož výše byla shledána v souladu s vlády č. 351/2013 Sb.. Soud proto žalobě v plném rozsahu včetně příslušenství vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 6 670 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (výzva před podáním žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50 Kč.