10 C 123/2024-17 — Okresní soud v Sokolově

1. Žalobkyně v žalobě uvedla, že dle policejního protokolu dne , datum, žalovaný řídil na ulici , Anonymizováno, v katastru obce , Anonymizováno, v , Anonymizováno, vozidlo zn. Citroen C4, RZ: , SPZ, . Nestačil však zareagovat na zastavení vozidla značky Hyundai i20, RZ: , SPZ, jedoucího před ním a narazil do něho zadní částí. Majitelka poškozeného vozidla , jméno FO, vynaložila na opravu vozidla částku 185 118 Kč a za vypůjčené náhradní vozidlo pronájem částku 70 664 Kč. Náklady uplatnila u žalobkyně, neboť k vozidlu Citroen RZ: , SPZ, nebylo v rozporu se zákonem sjednáno platné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou jeho provozem (§ 1 odst. 2 zák.č. 168/199 Sb.) Žalobkyně nárok prošetřila a shledala ho plně důvodným. Poškozené proto vyplatila z garančního fondu částku 255 782 Kč a současně proplatila i náklady na vyřízení případu pověřené společnosti , právnická osoba, částku 2 420 Kč. Žalobkyni dle § 24/9 odst. 9 uvedeného zákona vznikl výplatou plnění z garančního fondu nárok na náhradu jedno třetiny plnění poskytnutého poškozené včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu. Solidární dlužníky jsou provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma. Žalobkyně požaduje po žalovaném jako řidiči vozidla jednu třetinu vyplacené částky poškozené částku 86 067 Kč. Na upomínku o zaplacení žalovaný nereagoval. Žalobkyně požaduje vedle dlužné částky úhradu úroku z prodlení ve výši 15 % od 2. 12. 2022 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Soud rozhodl o žalobě dle § 115 a) o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možné rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil, přestože na tyto následky byl upozorněn.4. Žalobkyně předložila listinné důkazy: protokol o nehodě, zápis o poškození motorového vozidla, fakturu za opravu poškozené vozidla, fakturu za poskytnuté náhradní vozidlo, doklad o plnění žalobkyně poškozené za opravu vozidla a náhradu poškozeného vozidla, upomínky a výzvy.5. Bylo zjištěno, že obsah listin odpovídá skutkovým tvrzením žalobkyně v žalobě. Žalovaný způsobil popsaným způsobem dopravní nehodu vozidlem RZ: , SPZ, , které nebylo pojištěno, a způsobil dopravní nehodu a poškodil vozidlo RZ: , SPZ, . Rozsah poškození motorového vozidla vyplynul ze zápisu o poškození uvedeného vozidla způsobeného dopravní nehodou ze dne 3. 5. 2022. Z faktury č. , číslo, za opravu poškozeného vozidla ze dne 19. 9. 2022 bylo zjištěno, že byla vystavena na částku 185 117,70 Kč se splatností 3. 10. 2022. Z faktury vystavené za poskytnutí náhradního vozidla po dobu opravy poškozeného vozidla v důsledku uvedené dopravní nehody bylo zjištěno, že byla vystavena dne 19. 9. 2022 na částku 70 664 Kč se splatností 3. 10. 2022. Z dokladu o zapůjčení náhradního vozidla bylo zjištěno, že náhradní vozidlo bylo zapůjčeno za období od 3. 5. 2022 do 15. 7. 2022 a to firmou , právnická osoba, . Z dokladu o plnění bylo zjištěno, že žalobkyně na účet poškozené , jméno FO, poukázala dne 29. 9. 2022 částku 185 118 Kč za provedenou opravu poškozeného vozidla v důsledku dopravní nehody a částku 70 664 Kč za pronájem náhradního vozidla po dobu prováděné opravy poškozeného vozidla, celkem tedy částku 255 782 Kč. Z dokladu žalobkyně bylo zjištěno, že dne 6. 9. 2022 uhradila částku 2 420 Kč firmě , právnická osoba, jako pověřenému partnerovi k vyřízení dopravní nehody. Upomínkami a předžalobní výzvou ze dne 1. 11. 2022 a 25. 10. 2023 byl žalovaný upomenut a vyzván k náhradě plnění, které žalobkyně poskytla z garančního fondu, neboť vozidlo, kterým žalovaný způsobil dopravní nehodu dne 3. 5. 2022, nebylo pojištěno.6. Zjištěný skutkový stav posuzoval soud v souladu s ust. § 1 odst. 2, § 3 odst. 2, § 6 odst. 1 a 2, z § 24 odst. 2 písm. b) a z § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., v platném znění, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Z těchto ustanovení vyplývá, že musí být povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel. Pojistnou smlouvu je povinen uzavřít dle § 1 odst. 2 zák. vlastník tuzemského vozidla nebo řidič tuzemského vozidla. Pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Pojištěný má právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákona poškozenému způsobenou újmu a vynaložené náklady. , právnická osoba, , která spravuje garanční fond (§ 18 uvedeného zákona) poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Výplatou plnění z garančního fondu vzniká , právnická osoba, nárok na náhradu 1/3 toho, co plnila poškozenému dle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou , právnická osoba, vyřízením případu, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce kanceláře na náhradu jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena škoda.7. Na základě zjištěného skutkového stavu a v souladu s právním posouzením soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána oprávněně. Bylo zjištěno, že dne , datum, způsobil žalovaný shora popsanou dopravní nehodu, při které způsobil škodu na vozidle RZ: , SPZ, . Žalovaný neměl ke škodícímu vozidlu RZ: , SPZ, k datu vzniku škody uzavřené povinné smluvní pojištění odpovědnosti za škodu, porušil tak ust. § 3 odst. 2 zákona. Žalobkyně poskytla z garančního fondu za škodu způsobenou provozem nepojištěného vozidla poškozenému částku v úhrnné výši 255 782 Kč a společnosti , právnická osoba, delegační poplatek ve výši 2 420 Kč. Pokud by vozidlo bylo řádně pojištěno, pojišťovna by hradila škodu dle § 6 odst. 1 téhož zákona. Vozidlo pojištěno nebylo, , právnická osoba, byla proto povinna poskytnout náhradu škody z garančního fondu. Žalobkyně doložila, že uhradila poskytnuté plnění poškozené a poplatek za vyřízení, má tak nárok vůči žalovanému, který za škodu odpovídá, na náhradu takto poskytnutého plnění. S ohledem na absenci tvrzení žalovaného o úhradě žalované částky, soud žalobě vyhověl. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, je proto povinen žalobkyni zaplatit požadovaný úrok z prodlení dle § 1970 o.z., když výše úroku vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný je povinen uhradit dlužnou částku s úrokem z prodlení do tří dnů od právní moci toho rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.8. Výrok o nákladech řízení je v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., ze kterého vyplývá, že měl-li účastník, který měl ve věci plný úspěch má právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému účastníkovi. Žalobkyni vznikly náklady řízení v souvislosti s podáním žaloby, které je žalovaný povinen uhradit. Odměna za jeden úkon právní služby je v daném případě ve výši 4 580 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Zástupce žalobkyně vykonal v řízení před soudem prvního stupně 3 úkony právní služby, přísluší mu 3 x 4 580 Kč a 3 x 300 Kč za tři režijní paušály v souladu s ust. § 13 téže vyhlášky, dále 21 % DPH, když zástupce žalobce je plátcem DPH, a to ve výši 3 074,40 Kč a soudní poplatek 3 443 Kč. Žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení ve výši 21 157,40 Kč, které je žalovaný povinen uhradit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.